7 C 244/2023-58 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 291 546,46 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že strany uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 310 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši 5 193 Kč, celkově tedy částku 498 528 Kč. Žalovaný na svůj dluh splatil pouze částku 100 496 Kč a dále nic neuhradil ani po předžalobní výzvě žalobkyně ze dne [datum]. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že se žalobkyně dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 310 000 Kč a žalovaný se jí zavázal splatit v celkem 96 měsíčních splátkách po 5 193 Kč splatných vždy ke každému 30. dni kalendářního měsíce při úrokové sazbě 12,9 % p. a. a RPSN 13,69 %. Dále se žalovaný zavázal splácet spolu se splátkami úvěru pojistné„ [anonymizováno]“ ve výši 363 Kč měsíčně. Celkově tak byl povinen splatit částku 498 528 Kč. Z potvrzení o čerpání úvěru žalobkyně je patrné, že žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému částku 310 000 Kč na jeho bankovní účet. Z přehledu splátek žalovaného soud zjistil, že žalovaný splatil na svůj dluh celkem částku 100 496 Kč, ale následně byl v prodlení s úhradou dvou splátek po více než tři měsíce. Z dopisu ze dne [datum] odeslaného dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně pro prodlení žalovaného od smlouvy odstoupila a celý úvěr zesplatnila, když žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky 291 546,46 Kč skládající se z jistiny 274 382 Kč, dlužných splátek pojištění 1 815 Kč, dlužných úroků 13 849,46 Kč a dále nákladů spojených s ukončením smlouvy ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného k zaplacení uvedené částky dopisem s upozorněním na možné uplatnění pohledávky u soudu. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod citované zákonné ustanovení dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 310 000 Kč, kterou žalovaný nesplatil podle smluvních podmínek, kdy doposud žalobkyni dluží částku 291 546,46 Kč. A tak vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě a zároveň žalovaný zůstal v řízení nečinný, když netvrdil žádné skutečnosti, které by nárok uplatněný žalobou vyvracely, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na to, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 152 Kč Tyto náklady sestávají z uhrazeného soudního poplatku v částce 14 578 Kč, odměny advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval, v celkové výši 28 500 Kč za tři úkony právní služby podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění) po 9 500 Kč a paušální náhrady výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH ze součtu odměny advokáta a hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 6 174 Kč.