7 C 282/2023-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 24 684 Kč s příslušenstvím, kterým je zákonný úrok z prodlení z částky 24684 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 91,30 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 596 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč a dále požadovala zaplacení částky 222,16 Kč jakožto smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že na ni původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO], smlouvou ze dne [datum] postoupil pohledávku za žalovaným z titulu úvěrové smlouvy ze dne [datum] [číslo]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě, žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem odeslaným žalovanému poštou doporučeně dne [datum]. 4. Pokud jde o nárok ve věci samé, pak ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], uzavřel elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z. ve spojení s § 1820- 1828 o.z., a to prostřednictvím registrace na stránkách [webová adresa] a následného zaslání verifikační platby ve výši 1 Kč dle 1.1. a a [číslo] všeobecných obchodních podmínek, smlouvu o úvěru podle § 2395- 2400 o.z., na jejímž základě původní věřitel zaslal na účet žalovaného částku 25 000 Kč (viz výpis z běžného účtu za období srpen 2022). Takto poskytnuté prostředky se žalovaný smluvně zavázal vrátit v 31 měsíčních splátkách po 1 723,70 Kč Smluvní úrok byl v úvěrové smlouvě sjednán ve výši 67,61 %, RPSN 93 % Součástí smlouvy o úvěru byla také ujednání na str. 2, kterými se žalovaný zavázal pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu podle § 2048 – 2052 o. z., a to ve výši 0,1 % denně z jistiny, dále pak poplatky za upomínky zaslané [právnická osoba] Finance, kdy za každou zaslanou upomínku byl původní věřitel oprávněn si účtovat 50 Kč s tím, že nejvýše lze zpoplatnit tři upomínky. Dle článku 6 všeobecných obchodních podmínek vzniká věřiteli právo na odstoupení od smlouvy mimo jiné v případě prodlení klienta s jakoukoli platbou dle smlouvy delším než 30 dní. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 30 365,54 Kč. 5. Žalovaný dle vyjádření žalobkyně uhradil celkem 1 724 Kč. 6. Z veřejně dostupné databáze na webu [příjmení] [příjmení] je zřejmé, že obvyklou úrokovou sazbou, za níž banky poskytovaly úvěry se splatností od jednoho roku do pěti let pro domácnosti v ČR k měsíci srpen 2022, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva, činila úroková sazba průměrně 9,72 %. Bylo by tak možné akceptovat navýšení až 29,16 %. V projednávané věci však činí úrok 67,61 % Smlouvou o úvěru je sice další navýšení nazváno poplatkem za poskytnutí úvěru, poplatek zde však plní stejnou funkci jako úrok. Není vyloučeno, že za splnění dalších podmínek by jednání ze smlouvy o úvěru mohlo dokonce naplnit trestný čin lichvy dle ustanovení § 218 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, když plnění poskytnuté věřitelem je v hrubém nepoměru proti plnění požadovaném po žalované. Soud tak uzavřenou smlouvu o úvěru považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Dle ustanovení § 588 věta první o.z. pak soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Pokud soud shledal absolutně neplatnou smlouvu o úvěru samotnou, absolutně neplatným pak shledal také ujednání o povinnosti hradit náklady i ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu, když tato ujednání nemohou platně vzniknout bez existence platné smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu poskytla na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení vydat. Jelikož žalovaný uhradil celkem 1 724 Kč, je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 276 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. ode dne [datum], do zaplacení, podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě tedy bylo s ohledem na shora uvedené vyhověno pouze zčásti. Ve zbytku, v rozsahu uvedeném pod výrokem II., a to s ohledem na závěry o neplatnosti úvěrové smlouvy, ohledně ostatních nároků, musela být žaloba zamítnuta jako nedůvodná. 8. Podle položky 2 bodu 2 sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je žalobkyně povinna dle výroku III. tohoto rozsudku zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 250 Kč na účet Okresního soudu Plzeň- sever do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 025,24 Kč, přičemž tato částka představuje 38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 246 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 906,16 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.