7 C 297/2022-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 29 415 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení, dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 392 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se prostřednictvím internetové domény žalobkyně registroval do systému žalobkyně za účelem využívání jejích služeb. Současně s touto registrací se žalovaný seznámil s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaný požádal žalobkyni v elektronické formě o poskytnutí zápůjčky. Následně došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému téhož dne částku 22 200 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 215 Kč, a to nejpozději do [datum], ani přes výzvy ze strany žalobkyně však dosud neuhradil žádnou částku. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný zavřeli ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 22 200 Kč. Žalovaný se zavázal, že zápůjčku uhradí žalobkyni nejpozději do [datum] společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 215 Kč. Ze smlouvy dále vyplývá, že výše úrokové sazby byla stanovena na 0% a RPSN 2166 %. Pro případ prodlení bylo v článku 2.3 smlouvy o zápůjčce ujednáno, že dlužné částky budou přirůstat k jistině a stanou se její součástí, dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny; dále bylo ujednáno, že žalobkyně může po žalovaném požadovat také účelně vynaložené náklady, které mu vzniknou s případným prodlením žalovaného zejména předáním pohledávky k vymáhání inkasní agentuře, a to za písemnou upomínku 500 Kč, 100 Kč za upomínku zaslanou prostřednictvím e-mailu, 50 Kč za telefonickou upomínku, 30 Kč za SMS upomínku, 450 Kč za přípravu dohody o splátkovém kalendáři, 500 Kč za předání spisu k internímu vymáhání, 750 Kč za předání inkasní agentuře a 1 800 Kč za účelné náklady spojené s předáním a vymáháním inkasní agentrurou. Dále v článku 2.4 smlouvy o úvěru byla ujednána možnost prodloužení splatnosti za poplatek, a to o 7 dní ve výši 15 % z aktuální dlužné jistiny, o 15 dní ve výši 25 % z dlužné jistiny, o 30 dní ve výši 32,5 % z dlužné jistiny. 4. Z výpisu z běžného účtu vedeného u Raiffeisen bank za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] čerpal finanční prostředky ve výši 22 200 Kč. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 38 740 Kč z titulu smlouvy uzavřené dne [datum] se stanovením třídenní lhůty k úhradě. 5. Podle § 2 odst. 3 o.z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 6. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Referenční sazba RPSN, za kterou banky v daném období poskytovaly úvěry v červenci 2021 pro domácnosti na spotřebu se splatností do jednoho roku, činila podle veřejně dostupné databáze [příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] 7,88 %, úroková sazba pro úvěry a půjčky na spotřebu domácnostem se splatností do jednoho roku dle databáze [příjmení] B1 [číslo] UK3 v červenci 2021 10,47 %. Ve světle shora citované judikatury však činí maximální přípustná smluvní sazba RPSN 23,64 %, úroková sazba maximálně 31,41 %. V posuzované věci činí výše poplatku za poskytnutí zápůjčky 7 215 Kč, tedy 240,50 Kč za jeden den trvání zápůjčky, což je při 365 dnech v roce 87 782,50 Kč za rok a ve vztahu k jistině jde o 395,40 %. Výše RPSN činila dle smlouvy 2 166 %. 9. Jak bylo dále zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], vztah mezi stranami smlouvy byl značně nevyrovnaný, když žalovaný měl povinnost zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky a pro případ prodlení měl povinnost hradit smluvní pokutu a náklady spojené s upomínáním, současně bylo ve smlouvě poměrně nepřehledně ujednáno přirůstání vyúčtovaných poplatků k jistině, které znamená značné navyšování dluhu v čase pro žalovaného jako spotřebitele, naproti tomu žalobkyně žádnou jinou povinnost kromě poskytnutí jistiny úvěru neměla. V této souvislosti je proto třeba zohlednit rovněž závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná úvěrová smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany. 10. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 22 200 Kč, která mu byla žalobkyní poskytnuta. 11. Pokud jde o prodlení žalovaného, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohla být předžalobní upomínka žalovanému doručena nejdříve třetí pracovní den od jejího odeslání, k čemuž došlo dne [datum], žalovaný se tak dostal do prodlení až dne [datum], tj. po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na shledanou absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce jako celku. 12. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 1 513 Kč na 1 891 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 278 Kč. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř.