7 C 298/2022-26 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 45 534 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 485 Kč, kapitalizovaný zákonného úroku z prodlení ve výši 1 102,8 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 45 534 Kč od [datum] do zaplacení a dále částky 4 140 Kč jakožto smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že na ni původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO], smlouvou ze dne [datum] postoupil pohledávku za žalovaným z titulu úvěrové smlouvy ze dne [datum] [číslo] úvěrové smlouvy ze dne [datum], která je dodatkem smlouvy původní. Úvěrová smlouva i její dodatek byly uzavřeny v elektronické formě prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde žalovaný vyplnil své identifikační údaje, zvolil požadovanou výši úvěru a svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou ve formě zaslání 0,01 Kč na účet původního věřitele. Jistina úvěru ve výši 50 000 Kč byla žalovanému poskytnuta převodem na jeho účet a žalovaný se ji zavázal (ve znění dodatku) splácet ve formě 33 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 916,41 Kč. Jelikož žalovaný nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, společnost [právnická osoba] úvěr ke dni [datum] zesplatnila. V důsledku porušení smluvní povinnosti žalovaným požaduje žalobkyně také zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a to od [datum] do [datum] ve výši 4 140 Kč a dále paušální náhradu nákladů na upomínání žalovaného ve výši 100 Kč. Žalovaný částku nárokovanou touto žalobou nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě, žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni s účinností k [datum], a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem odeslaným poštou doporučeně dne [datum]. 4. Pokud jde o nárok ve věci samé, pak ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], ve znění jejího dodatku ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], uzavřel elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z. ve spojení s § 1820- 1828 o.z., a to prostřednictvím registrace na stránkách [webová adresa] a následného zaslání verifikační platby ve výši 0,01 Kč dle 1.1. a [číslo] všeobecných obchodních podmínek, jak vyplývá z výpisu z běžného účtu ze dne [datum], smlouvu o úvěru podle § 2395- 2400 o.z., na jejímž základě původní věřitel zaslal na účet žalovaného částku 50 000 Kč (viz výpis z běžného účtu ze dne [datum]). Takto poskytnuté prostředky se žalovaný smluvně zavázal vrátit ve 36 měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč Smluvní úrok byl v úvěrové smlouvě sjednán ve výši 56,72 %, RPSN 74,10 % a celková splacená částka měla činit 104 990,76 Kč Smlouvou ze dne [datum], resp. dodatkem ke smlouvě předchozí, bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že nová výše úvěrové jistiny bude činit 48 261,10 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit ve 33 pravidelných měsíčních splátkách při nezměněné výši splátek, přičemž se žalovaný zavázal vrátit věřiteli z úvěrové smlouvy celkem 96 240,94 Kč Součástí smlouvy o úvěru byla také ujednání na str. 3, kterými se žalovaný zavázal pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu podle § 2048 – 2052 o. z., a to ve výši 0,1 % denně z jistiny, dále pak poplatky za upomínky zaslané [právnická osoba] Finance, kdy za každou zaslanou upomínku byl původní věřitel oprávněn si účtovat 50 Kč s tím, že nejvýše lze zpoplatnit tři upomínky. Dle článku 6 všeobecných obchodních podmínek vzniká věřiteli právo na odstoupení od smlouvy mimo jiné v případě prodlení klienta s jakoukoli platbou dle smlouvy delším než 30 dní. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 54 199,14 Kč. Dle poštovního podacího archu byla výzva před podáním žaloby dána k poštovní přepravě dne [datum]. 5. Žalovaný dle vyjádření žalobkyně uhradil celkem 17 574,16 Kč, a to [právnická osoba] Finance x [právnická osoba], přičemž od doby postoupení pohledávky žalovaný přímo žalobkyni neuhradil ničeho. 6. Podle § 2 odst. 3 o.z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Referenční sazba RPSN, za kterou banky v daném období poskytovaly úvěry v březnu 2021 pro domácnosti na spotřebu se splatností do jednoho roku, činila podle veřejně dostupné databáze [příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] 6,23 %. Ve světle shora citované judikatury však činí maximální přípustná smluvní sazba RPSN 18,69 %. V posuzované věci činí výše RPSN dle smlouvy 74,10 %. 10. Jak bylo dále zjištěno z doložené smlouvy o zápůjčce, vztah mezi stranami smlouvy byl značně nevyrovnaný, když žalovaný měl povinnost zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky a pro případ prodlení měl povinnost hradit smluvní pokutu a náklady spojené s upomínáním, naproti tomu společnost [právnická osoba] žádnou jinou povinnost kromě poskytnutí jistiny úvěru neměla. V této souvislosti je proto třeba zohlednit rovněž závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná úvěrová smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany. 11. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku odpovídající rozdílu poskytnuté jistiny úvěru a její splacené části žalovaným, tedy částku 30 686,94 Kč. 12. Pokud jde o prodlení žalovaného, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohla být předžalobní upomínka žalované doručena nejdříve třetí pracovní den od jejího odeslá