7 C 298/2023-15 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18 897,90 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřely strany smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo] s limitem 20 000 Kč. Splatnost byla sjednána na den [datum] s možností automatického prodloužení o jeden rok. Z důvodu zablokování kontokorentního účtu exekucí se žalovaná dostala se splácením do prodlení a žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila, přičemž žalovaná k tomuto dni dlužila 17 902 Kč na jistině úvěru, poplatek v částce 745 Kč a úrok ve výši 250,85 Kč. Žalovaná na svůj dluh nic neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr s limitem 20 000 Kč, žalovaná se naproti tomu úvěr zavázala splatit do [datum] spolu s úrokem 16,90 % ročně. V případě, že strany smlouvu nevypoví, byla po tomto datu sjednána automatická prolongace smlouvy o jeden rok, a to i opakovaně. Pro případ, že žalovaná nebude úvěr řádně splácet, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a požádat zaplacení vedle jistiny rovněž smluvní úrok zvýšený o 10 % ročně. Z výpisu z kontokorentního účtu ve spojení se stavem úvěru v minulosti a seznamem splátek je patrné, že na kontokorentním účtu žalované byl ke dni [datum] evidován zůstatek ve výši - 18 897,90 Kč a následně ke dni [datum] došlo k zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne [datum] informovala žalobkyně žalovanou o nepovoleném dluhu na úvěrovém účtu s upozorněním na možné odstoupení od smlouvy. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila a upozornila žalovanou na možné uplatnění pohledávky ve výši 18 897,90 Kč u soudu. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. S ohledem na citované zákonné ustanovení a zjištěný skutkový stav bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Strany uzavřely platně smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala částku řádně splácet. Žalovaná porušila smluvní podmínky a žalobkyně z toho důvodu celý úvěr zesplatnila. Žalovaná proto dluží žalobkyni částku 17 902,05 Kč na nesplacené jistině úvěru a dále smluvní úrok zvýšený o 10 % v souladu se smluvním ujednáním ode dne následujícího ode dne zesplatnění, tj. ve výši 30 % od [datum]. Žádné další příslušenství pohledávky žalobkyně nepožadovala. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, v tomto případě 2x 300 Kč (ze sepis předžalobní výzvy a žaloby), celkem 600 Kč.