7 C 307/2023-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 42 340 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 312 Kč a 1 993,96 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 663,04 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] Kč do zaplacení a úrokem ve výši 20,82 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 24,24 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 16 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr s úrokem v pevné výši 3 200 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 6 400 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas a vznikla mu povinnost zaplatit neuhrazenou jistinu ve výši 16 000 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 1 576,71 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 5 013,29 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] úvěrovou smlouvu [číslo] dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný měl částku splatit spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč a odměnou za administrativní činnost 3 000 Kč. Žalovaný uhradil pouze 7 250 Kč a nadále dluží 15 000 Kč na jistině dluhu, 400 Kč administrativního poplatku a 4 350 Kč za hotovostní inkaso. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu, a proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že na shora uvedenou výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila již v žalobě, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 16 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v 60 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem v pevné výši 3 200 Kč a úhradou za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 6 400 Kč RPSN představovalo 206,15 %. Z přehledu transakcí bylo zjištěno, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku ve výši 6 210 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] zjištěno, že žalobci byla poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit formou 60 týdenních splátek po 450 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč RPSN bylo sjednáno ve výši 206,15 %. Z výpisu splátek vyplývá, že žalovaný uhradil pouze částku 7 250 Kč. 5. Podle § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením o.z., ale především článku 36 Listiny. 8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. 9. Uzavřené smlouvy o úvěru soud shledal absolutně neplatnými pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy. Úvěrové smlouvy se příčí dobrým mravům, jako celek, a jsou tak absolutně neplatné dle ustanovení § 588 věta 1. o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z., je vyloučena. 10. Z obsahu smluv vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla relativně nízkou částku a zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřené navýšení, tedy RPSN 206,15 %, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smluv 7,44 % ročně a 8,05 % ročně (dle statistiky časových řad [příjmení] zveřejněné na webových stránkách ČNB). Ačkoli RPSN není totéž co úrok, z jeho výše je zjevné, že tato se vymyká obvyklé částce, kterou by měl dlužník za poskytnutí prostředků věřiteli zaplatit. Dle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení na úroku o 22,32 % resp. 24,15 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřené smlouvy o úvěru za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo]). 11. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku 31 000 Kč, žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem 13 460 Kč. S ohledem na to, že smlouvu soud shledal jako absolutně neplatnou pro její rozpor s dobrými mravy, vypořádal pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. tak, že žalovaný je povinen žalobkyni doplatit nesplacenou část jistiny ve výši 17 540 Kč. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s ustanovením § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalovanému doručeno nejdříve třetí pracovní den od jeho odeslání, tj. [datum], žalovaný se tak dostal do prodlení dne [datum], tedy po uplynutí 10 dnů stanovených v oznámení, a proto byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od [datum] do zaplacení. Ve zbytku musela být žaloba zamítnuta s ohledem na výše uvedené závěry. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobkyně s podanou žalobou byla převážně neúspěšná, zatímco žalovaný, který se řízení fakticky neúčastnil, náhradu nákladů řízení neuplatnil a z obsahu spisu je zřejmé, že mu náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.