7 C 320/2023-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 64 082,22 Kč s příslušenstvím. V úvodu žaloby žalobkyně ke své aktivní legitimaci uvedla, že se zakládá smlouvou o postoupení pohledávek účinné ke dni [datum] mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], zapsaná u MS v [obec], v odd. A [číslo] (dále jen„ původní věřitel“). Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný dne [datum] uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 100 000 Kč. Žalovaný rovněž souhlasil, že aktuální úvěrový rámec je možné zvýšit až do výše maximálního úvěrového rámce podle produktových podmínek pro revolvingové úvěry. Celková načerpaná částka žalovaným činí 300 688,97 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet minimálně po 500 Kč měsíčně spolu s úrokem 23,76 % ročně. Z důvodu nesplácení úvěru původní věřitel prohlásil úvěr za splatný v celé výši ke dni [datum], neboť žalovaný splatil pouze částku 377 612 Kč. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 73 137,93 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 63 438,22 Kč, nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 7 017,51 Kč, který byl vypočítán z nesplacené jistiny úvěru ve výši 63 438,22 Kč v sazbě 23,76 % ročně, kdy postoupená výše smluvního úroku byla vypočítána za období od [datum] do [datum], nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 1 438,20 Kč, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 644 Kč a z nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 600 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes zaslání předžalobní výzvy. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] (jako datu připsání úplaty za postoupení pohledávek na bankovní účet postupitele) bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce 100 000 Kč (s možností zvýšení) a současně byl povinen úvěr splácet způsobem uvedeným ve smlouvě, a to ve splátkách v minimální výši 5% z dlužné částky (nejméně ve výši 500 Kč) počínaje 10. dnem v měsíci následujícím po prvním čerpání, přičemž měsíční sazba úroku činila 1,98 %. Z výpisu ke splácení úvěru je patrné, že žalovaný celkově splatil žalobkyni částku 377 516 Kč, přičemž ke dni [datum] činila dlužná částka 73 137,93 Kč a kromě nesplacené jistiny sestávala ze smluvních úroků 7 017 Kč, pojištění 1 438,20 Kč, poplatků 600 Kč a pokuty ve výši 644 Kč, přičemž výše ujednané smluvní pokuty vychází ze závěrečných ustanovení smlouvy o úvěru (8 % z každé splátky, s jejíž úhradou se klient dostane do prodlení více než 30 dnů). Žalovaný ani přes upomínky neuhradil dlužnou částku, byl tedy v prodlení v období měsíců září 2022 až březen 2023. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum], ve kterém žalované zároveň oznámila, že celý dluh se stává splatným k datu [datum]. 5. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o.z. se na daný případ použijí dosavadní předpisy, které byly účinné v době uzavření smlouvy o půjčce, a to konkrétně ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 7. Po zhodnocení předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla podle § 497 obč. zák. platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr ve sjednaném úvěrovém rámci. Protože žalovaný úvěr nesplácel, žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 63 438,22 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 9 055,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 3 716,61 Kč. Dále soud shledal jako důvodný nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty ve výši 644 Kč, neboť výše smluvní pokuty byla shledána jako přiměřená vzhledem k porušené povinnosti ze smlouvy. Nárok na zaplacení částky 120 Kč jakožto nákladů mimosoudního vymáhání, a to konkrétně za žalobkyní požadovanou náhradu za odeslání obyčejného dopisu a jednoho telefonického hovoru soud také shledal důvodným, neboť jeden telefonát a jedna upomínka jsou dle názoru naprosto adekvátní výzvou k plnění, částka 120 Kč se jeví jako odpovídající a přiměřená. Podle § 1970 o.z. má žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 8. Podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku 641 Kč, jelikož ve věci nebyl vydán platební rozkaz. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 724 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v celkové částce 3 204 Kč z odměny advokáta v celkové výši 11 100 Kč za tři úkony právní služby podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění) po 3 700 Kč a paušální náhrady výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH ze součtu odměny advokáta a hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 2 520 Kč Celkem náklady řízení představují částku 17 724 Kč Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.