7 C 33/2023-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení celkové částky 20 047,89 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), a žalovaným jako podnikatelem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, přičemž její nedílnou součástí jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat minimální kreditní zůstatek ve sjednané výši. Ačkoli ke zřízení povoleného debetu k tomuto běžnému účtu nedošlo, v důsledku porušení závazků žalovaného vznikl na běžném účtu záporný zůstatek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto smlouvu o bankovních produktech a službách ke dni [datum] vypověděla a dlužnou částku z nepovoleného zůstatku vyčíslila na 304,84 Kč. Následně dne [datum] s účinností od [datum] pohledávku za žalovaným [právnická osoba] postoupila na žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní upomínky dne [datum] a žalobkyně proto požaduje rovněž uhrazení úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně z dlužné částky ve výši 304,84 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), a žalovaným jako podnikatelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru„ Expres Business“, jejíž nedílnou součástí jsou Produktové podmínky komerčního bankovnictví a Všeobecné produktové podmínky. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 34 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet], který se zavázal splácet v měsíčních splátkách formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. V důsledku prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků banka dopisem ze dne [datum] ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Následně dne [datum] s účinností od [datum] pohledávku za žalovaným [právnická osoba] postoupila na žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně tedy nárokuje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 19 743,05 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 718,69 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 166,84 Kč, úroků ve výši 9,90 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 743,05 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné částky ve výši 19 743,05 Kč, od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval oba účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání za podmínky, že jí bude zasláno vyjádření žalovaného k žalobě, s tím, že pokud se žalovaný nevyjádří, žalobkyně pro ten případ s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle § 1879 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) ze dne [datum], přičemž součástí této smlouvy je příloha [číslo] seznam postupovaných pohledávek ze dne [datum], kdy předmětná pohledávka vymáhaná touto žalobou byla postoupena žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. 5. Na základě obsahu listin založených ve spise došel soud k následujícím závěrům. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného č. [bankovní účet]. Z důvodu záporného zůstatku v rozporu s podmínkami uzavřené smlouvy, právní předchůdkyně žalobkyně vypověděla ke dni [datum] předmětnou smlouvu a vyzvala žalovaného k vyrovnání nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu v částce 304,84 Kč. Dále bylo zjištěno, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru„ Expres Business“, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 34 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Dle čl. II. smlouvy o úvěru měl žalovaný hradit úroky ve sjednané výši 9,9 % ročně a podle čl. II. a III. Také poplatky za poskytované služby ve výši 1 295 Kč. Úvěr měl být splacen ve 36 měsíčních splátkách po 1 095,49 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci s první splátkou dne [datum] a poslední ke dni [datum]. Ze žalobních tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátek, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni [datum] v částce 23 628,58 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že v opačném případě bude pohledávka vymáhána soudní cestou. 6. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 10. Soud v daném případě dospěl k závěru, že nároku žalobkyně uplatněného žalobou z titulu smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] a smlouvy o úvěru„ Expres Business“ ze dne [datum] lze vyhovět v plném rozsahu. Žalovaný jednal v rozporu s ujednáním, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu a rovněž se dostal do prodlení se splácením úvěru. Žalovaný svůj dluh nehradil, načež byl k úhradě dlužné částky několikrát vyzýván. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu. Nárok na zákonný úrok z prodlení tak žalobkyni vznikl podle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 933,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 802 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 247,89 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 940 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 940 Kč za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 720 Kč ve výši 1 411,20 Kč. 12. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.