7 C 331/2023-22 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 35 220 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 220 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, a částky 3 060,36 Kč jakožto smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně poté co byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 26 400 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smlouvy. Součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelné služby„ Klidné spaní" za poplatek 110 Kč a„ Presto“ za poplatek 1 320 Kč Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu, a to dne [datum] částce 2 200 Kč a 2 200 Kč, dne [datum] v částce 5 000 Kč a 3 000 Kč, dne [datum] v částce 6 000 Kč, 2 000 Kč a 3 000 Kč a dne [datum] v částce 3 000 Kč. Splatnost úvěru nastala dne [datum], žalovaný však neuhradil ničeho. Ke dni sepisu žaloby vyčíslila žalobkyně nesplacenou pohledávku tak, že tato celkem představuje částku 35 220 Kč sestávající z jistiny ve výši 26 400 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 7 390 Kč, poplatku za službu„ Klidné spaní“ 110 Kč a poplatku za službu„ Presto“ 165 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení dne [datum], kdy neuhradil dlužnou částku. Žalobkyně proto požaduje také úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení, tj. za období od [datum] do [datum]. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného a žalující stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, žalobkyně s tímto postupem vyjádřila podáním ze dne [datum] souhlas, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným prostředky komunikace na dálku dne [datum] (dále též jen„ smlouva") bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr jiný než na bydlení ve výši 26 400 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím tvořeným poplatkem za vybrané volitelné služby ve výši 275 Kč (služba„ klidné spaní" za poplatek 110 Kč měsíčně, služba„ presto" za poplatek 165 Kč měsíčně) a s poplatkem za sjednání úvěru dle [číslo] sazebníku, který je nedílnou součástí smlouvy dle čl. I. bod 2. smlouvy ve výši 25 % z půjčené částky 6 600 Kč. Jednorázová výše splátky - při čerpání celého úvěrového limitu činila 33 275 Kč. Datum splatnosti úvěru bylo sjednáno na [datum] RPSN představovalo 1410,33 %. Článkem 3. sazebníku platného od [datum] jako součásti smlouvy bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky a dále je oprávněna posílat zpoplatněné upomínky v případě, že žalovaný dluží bud' část, nebo celou půjčku (včetně poplatků) a nevyužil možnosti splatnost půjčky odložit. Článkem 3. sazebníku bylo také ujednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Z všeobecných obchodních podmínek platných od [datum] (dále též jen„ VOP“) jako součásti smlouvy plyne pro případ prodlení žalovaného ujednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (61. 6 odst. 6.4). Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ve spojení se zprávou [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo postupně vyplaceno dne [datum] v částce 2 200 Kč a 2 200 Kč, dne [datum] v částce 5 000 Kč a 3 000 Kč, dne [datum] v částce 6 000 Kč, 2 000 Kč a 3 000 Kč a dne [datum] v částce 3 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] (shodným s čl. IX. smlouvy), celkem 26 400 Kč ve prospěch protiúčtu č. [bankovní účet] (uvedeného jako číslo účtu žalovaného ve smlouvě). Z výzvy k úhradě pied podáním žaloby ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. 4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákona, (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužna není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužna povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 6. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 9. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 10. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. 11. Soud v daném případě dospěl k závěru, že nároku žalobkyně uplatněnému žalobou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum] s variabilním symbolem [číslo] podle ustanovení § 2395 o.z. lze co do části podle výroku I. tohoto rozsudku vyhovět, neboť i přes vysokou roční procentní sazbu nákladů je poplatek za poskytnutí úvěru sjednán za relativně krátké časové období (30 dní) a vyčíslen ve smlouvě pevnou částkou, v důsledku čehož nebude poplatek v případě prodlení dlužníka s plněním závazku narůstat v čase tak jako je tomu u úroků při úvěrech poskytovaných bankami. Na takový poplatek tedy nelze pohlížet jako na skrytý úrok a srovnávat jej s roční úrokovou sazbou úvěrů poskytnutých bankami domácnostem. [ulice] doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že se právě roční procentní sazba nákladů j