7 C 372/2022-14 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 23 390 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel, [právnická osoba], uvedenou smlouvou podle § 1879- 1886 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobkyni. Současně původní věřitel, [právnická osoba], dopisem ze dne [datum], který dle podacího lístku byl odeslán žalovanému dne [datum], splnil svoji informační povinnost vůči žalovanému týkající se postoupení pohledávky. Ze smlouvy [číslo] která odkazovala na smluvní podmínky, je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 35 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jeho bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit s navýšením o 28 079 Kč, celkem tedy 63 079 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 505 Kč (poslední splátka ve zbytku). Žalobkyně uvedla, že žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradil celkem pouze 11 610 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně uplatňovala zaplacení 23 390 Kč (35 000 Kč – 11 610 Kč) na nevrácené jistině. Vedle toho žalobkyně uplatňovala zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla zaslána poštou předžalobní upomínka ze dne [datum], odeslaná žalovanému dne [datum]. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce je s ohledem na výši poplatků absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 580 o.z. ve spojení s § 588 o.z. a žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému ve smyslu ustanovení § 2991 o.z., a proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 390 Kč, kdy tato částka představuje rozdíl mezi poskytnutou jistinou a celkovou částkou zaplacenou žalovaným. Dále žalobkyni byl vůči žalovanému přiznán zákonný úrok z prodlení jdoucí od [datum] až do zaplacení, když žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] oznámení o postoupení pohledávky, které se v souladu s § 573 o.z. mohlo dostat do dispoziční sféry žalovaného nejdříve třetí pracovní den od jeho odeslání, tj. dne [datum]. V oznámení byla stanovena lhůta 10 dnů k úhradě od doručení, žalovaný se tak dostal do prodlení až dne [datum] (pondělí), když konec lhůty připadal na pátek [datum], a v této souvislosti byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se žalobkyně domáhala proti žalovanému zákonného úroku z prodlení nad rámec shora uvedeného, v této části byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci úspěch v poměru 82 % (neúspěšná byla z 18 %). Právo na náhradu nákladů řízení ve výši 64 % tedy svědčí žalobkyni. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 936 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 300 Kč, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrada 21 % DPH ze základu 1 200 Kč v částce 252 Kč, tj. celkem tedy 2 388 Kč, z toho žalobkyni náleží poměrná část odpovídající 64 %, tj. 1 528,32 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit na náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.