7 C 372/2023-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 92 579,09 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši 140 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 37 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 570 Kč měsíčně. První splátka byla splatná dne [datum]. Datum splatnosti druhé a následujících splátek bylo sjednáno vždy k 15. dni v měsíci. [ulice] úroková sazba byla sjednána na 10,99 %. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu provedl úhrady v celkové výši 80 616 Kč, avšak následně se dostal do prodlení se splátkou splatnou ke dni [datum]. S ohledem na prodlení mu byla ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč, tedy celkově pokuta ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uhradil na pokutě částku ve výši 1 000 Kč a následně již nic nesplácel a proto žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila. Žalovaný do podání žaloby ani přes zaslanou předžalobní výzvu nezaplatil na svůj dluh ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši 140 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 37 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 570 Kč měsíčně s první splátkou ke dni [datum] a dalšími splátkami vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 10,99 % p. a. Z výpisu z běžného účtu je zřejmé, že žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] částku 140 000 Kč. Ze splátkového kalendáře ve spojení s přehledem plateb bylo zjištěno, že žalovaný hradil sjednané splátky v období od [datum] do [datum] a dále byl v prodlení s úhradou splátek, když dlužná částka činila ke dni sepsání žaloby částku 92 579,09 Kč skládající se z 86 953,98 Kč jistiny, 2 907,11 Kč úroku, smluvních pokut ve výši 1 500 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 1 218 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 94 727,43 Kč do sedmi dnů s upozorněním na možné uplatnění pohledávky u soudu. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 6. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 140 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nesplácel, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Výrokem II. soud rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 věta 2. zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně na soudním poplatku zaplatila o 117 Kč více, když soudní poplatek činí podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích 3 587 Kč, neboť do základu soudního poplatku se nezahrnuje příslušenství. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 648 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 587 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 89 672 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a paušálních náhrad ve výši 2 961 Kč.