7 C 52/2023-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 43 050 Kč s příslušenstvím. V úvodu žaloby žalobkyně ke své aktivní legitimaci uvedla, že se zakládá smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“). Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný s původním věřitelem uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 4 400 Kč, odměnou za administrativní činnost v částce 4 400 a odměnou za hotovostní inkaso 8 800 Kč původnímu věřiteli v 60 týdenních splátkách po 660 Kč s datem poslední splátky dne [datum]. Žalovaný se však s úhradou poslední splátky dostal do prodlení a proto je od [datum] úvěr úročen úrokovou sazbou ve výši 24,48 % stanoveném v čl. 1 smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 6 450 Kč, kterou žalobkyně započítala v částce 4 400 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru, částku 583,30 Kč na poplatek za administrativní činnost a částku 1 466,70 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný s původním věřitelem uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost v částce 2 000 a odměnou za hotovostní inkaso 4 000 Kč původnímu věřiteli splatit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč s datem poslední splátky dne [datum]. Žalovaný se však s úhradou poslední splátky dostal do prodlení a proto je od [datum] úvěr úročen úrokovou sazbou ve výši 24,69 % stanoveném v čl. 1 smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 8 150 Kč, kterou žalobkyně započítala v částce 2 299,91 Kč na jistinu, v částce 2 000 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru, částku 2 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a částku 1 800,09 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil a to ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který byl dán k doručení na původnímu věřiteli známé adresy žalovaného dne [datum], jak je patrné z poštovního podacího archu. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč při úrokové sazbě 32,15 % p. a., které se žalovaný zavázal splatit v 60 týdenních hotovostních splátkách po 300 Kč spolu s administrativním poplatkem 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit 18 000 Kč při RPSN 206,15 %. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč v hotovosti, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem 4 400 Kč, poplatkem 4 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 8 800 Kč v 60 týdenních hotovostních splátkách po 660 Kč Celkem tak měl zaplatit 39 600 Kč při pevné výši úroku 40 % z jistiny a RPSN 206,1 %. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] odeslané podle podacího lístku téhož dne vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 69 500,67 Kč nejpozději do [datum] s upozorněním na možní vymáhání pohledávky soudní cestou. 5. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný na smlouvu [číslo] uhradil částku 6 450 Kč, z toho bylo započítáno na úrok 4 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 583,30 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 1 466,70 Kč. Na smlouvu [číslo] žalovaný uhradil částku 8 150 Kč započítanou na jistinu do výše 2 199,91 Kč, na úrok 2 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800,09 Kč. 6. Podle § 2 odst. 1 o. z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 7. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 11. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 12. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách [obec] národní banky ([příjmení] B1 [číslo]) plyne, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila v květnu 2018 8,23 % a v srpnu 2018 8,16 %. 13. Po zhodnocení předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovaným a původním věřitelem, společností [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne [datum] smlouva o úvěru [číslo] ve smyslu ust. § 2395 o. z. Uzavřené smlouvy soud shledal absolutně neplatnými pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouvy se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud je tak shledal absolutně neplatnými dle ust. § 588 věta první o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o. z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve spojení s daty z databáze na webu ČNB, podle kterých činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v květnu 2018 8,23 % a v srpnu 2018 8,16 %, by bylo možné akceptovat až trojnásobek této sazby, to je 24,69 % resp. 24,48 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo 206,15 % a 206,1 %. Přesto, že RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční