8 C 107/2023-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 22 767,37 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila. Dále byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o bankovních službách, na základě které vedla žalobkyně žalované běžný účet [číslo] [bankovní účet]. Žalobkyně umožnila žalované čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek stanovených smlouvou o povoleném debetu. Žalovaná prostředky na běžném účtu přečerpala do nepovoleného debetu, který řádně neuhradila ani přes výzvu žalobkyně. Žalobkyně běžný účet žalované zrušila. Žalobkyně ke dni [datum] vyčíslila dlužnou částku ve výši 1 224,14 Kč tak, že tato sestává z jistiny ve výši 1 130,41 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 93,73 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o úvěru označené registračním [číslo] (dále též jen„ smlouva“) má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč. Doba trvání úvěru byla ujednána jako 60 měsíců a splatnost byla stanovena na [datum]. Zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 10,80 % ročně, RPSN činila 11,36 %. Výše měsíční (anuitní) splátky činila 2 221 Kč měsíčně. Z historického výpisu úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že zůstatek půjčky činí 18 726 Kč. 4. Ze smlouvy o bankovních službách bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které byl žalované veden běžný účet [číslo] [bankovní účet] a debetní karta s celkovým limitem 25 000 Kč. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o bankovních službách dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum] zaslala žalované oznámení o zrušení účtu. Z výpisu z účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že zůstatek na účtu činil 1 130,41 Kč. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalované zaslala prostřednictvím právní zástupkyně předžalobní upomínku ze dne [datum]. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 7. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. 8. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z.. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázal tyto prostředky splácet, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Dále byla mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena v souladu s § 2395 o.z. úvěrová smlouva, a to ve formě spotřebitelského úvěru jako„ povolený debet“. Jelikož žalovaná přečerpala limit povoleného debetu a stav účtu nevyrovnala, odstoupila žalobkyně od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, zrušila jej a zřídila zvláštní účet pohledávek. Soud tak žalobou uplatněným nárokům vyhověl 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 363 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 911 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 767,37 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.