8 C 165/2023-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 19 839 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy, kterou dne [datum] uzavřel žalovaný formou registrace na webové stránce žalobkyně [webová adresa]“ s tím, že na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému bezhotovostně na účet poskytnuta částka 15 000 Kč proti povinnosti žalovaného vrátit takto poskytnutou částku do 24 měsíců s poplatkem za poskytnutí ve výši 495 Kč. Částka 15 000 Kč byla žalovanému zaslána dne [datum]. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc korunovým odkladem, přičemž za tuto službu je účtován poplatek 1 485 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 4 096 Kč. Dále pak neuhradil ničeho a dne [datum] byl úvěr zesplatněn. Žalobkyně žalobou vedle jistiny ve výši 19 839 Kč dále požadovala zaplacení úroku v celkové výši 2 940 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci dne [datum] uzavřeli distančně na základě předchozí registrace žalovaného na webové stránce [webová adresa]“, kde byla ověřena jeho totožnost prostřednictvím tzv. bank ID, (dále též jen„ smlouva“). Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout převodem na běžný účet žalovaného částku 15 000 Kč, což podle opisu výpisu proplacení smlouvy žalobkyně učinila dne [datum] pod [variabilní symbol]. Žalovaný se proti tomu zavázal vrátit do 24 měsíců od poskytnutí úvěru poskytnutou částku s navýšením o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, jak vyplývá ze smlouvy a sazebníku poplatků (dále též jen„ sazebník“), dále žalovaný využil možnosti tzv. korunového odkladu splátek, za který mu byla účtována 2x částka 1 485 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad je zřejmé, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 4 096 Kč a ocitl se tak v prodlení s úhradou jistiny úvěru ve výši 14 369 Kč, dále s úhradou úroku z prodlení ve výši 130,44 Kč, úroků ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč, to vše účtováno podle úvěrové smlouvy ve spojení se sazebníkem. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalovanému byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva ze dne [datum] k plnění s poskytnutím lhůty 30 dní k úhradě, která byla předána k poštovní přepravě dne [datum], jak plyne z podacího archu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 6. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 7. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. 8. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč a dále mu byly účtovány poplatky za odklad splátek ve výši 2x 1 485 Kč, úroky ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuta v celkové výši 1 500 Kč Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částek dle věty předchozí, je žalobkyně oprávněna požadovat dále úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. a soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu. 9. O povinnosti doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle položky 2 bod 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, neboť nebyl vydán platební rozkaz, když výše soudního poplatku je stanovena dle Položky 1 bod 1 písm. a), a to na účet Okresního soudu Plzeň sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 839 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 11. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.