8 C 170/2022-22 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 42 294,97 Kč s příslušenstvím. V úvodu žaloby žalobkyně ke své aktivní legitimaci uvedla, že se zakládá smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], zapsaná u MS v [obec], v odd. [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ původní věřitel“). Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný dne [datum] podal žádost o revolvingový úvěr [číslo] na základě její akceptace došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč. Žalovaný rovněž souhlasil, že aktuální úvěrový rámec je možné zvýšit až do výše maximálního úvěrového rámce podle produktových podmínek pro revolvingové úvěry. Původní věřitel splnil závazek vůči žalované a otevřel jí úvěrový účet [číslo]. V rámci uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaný požádal o sjednání specifických podmínek čerpání a splácení, kterými se původní věřitel zavázal převést částku uvedenou v přehledu specifických podmínek jako odchozí úhradu z úvěrového účtu na bankovní účet zprostředkovatele za účelem úhrady prodejní ceny zboží či služeb. Původní věřitel zaslal dne [datum] na účet zprostředkovatele částku 7 544 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr dle sjednaných specifických podmínek v měsíčních splátkách, avšak tuto svou povinnost nesplnil, nesplácela řádně a včas, čímž se dostal do prodlení. Od data prodlení jsou žalovanému účtovány poplatky dle sazebníku a úvěr je úročen úrokovou sazbou ve výši 23,76 % dle revolvingového úvěru. Z důvodu nesplácení úvěru původní věřitel prohlásil úvěr za splatný v celé výši ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši 42 294,97 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 40 692,63 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, pokut ve výši 203,34 Kč a pojistného ve výši 799 Kč. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 958,75 Kč se skládá z úroku, který se žalovaný zavázal splácet spolu se splátkou jistiny vždy k 17. dni v měsíci, počítaného vždy z aktuální výše celkové jistiny na bázi (výše jistiny) × (úroková sazba 23,76 % ročně) / 360 × počet dní, přičemž smluvní úroky se stávají součástí jistiny vždy k poslednímu dni v měsíci. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes zaslání předžalobní výzvy. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne [datum] doplnila svá žalobní tvrzení tak, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s aktuálním úvěrovým rámcem 40 000 Kč, žalovaný čerpal úvěrový rámec ve výši 39 944 Kč, a to dne [datum] ve výši 7 544 Kč a dne [datum] ve výši 32 400 Kč. Žalovaný neuhradil na poskytnutý úvěr ničeho. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který byl dán k doručení na dvě původními věřiteli známé adresy žalované dne [datum], jak je patrné z poštovního podacího archu. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaný s původním věřitelem uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též jen„ smlouva“) pro úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč s tím, že počet měsíčních splátek závisí na výši vyčerpaných peněžních prostředků a jejich celková výše činí minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč Smlouvou bylo sjednáno i pojištění se specifikací [anonymizována dvě slova] – [číslo listu] [anonymizována dvě slova] pojistné smlouvy č. [anonymizováno] [číslo]. Z přehledu finančních důsledků nesplácení úvěru plyne, že byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku 600 Kč, povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky splatného závazku a dále povinnost zaplatit poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč. Z výpisu k číslu úvěru [číslo] plyne čerpání z úvěrového účtu žalovaného, když ke dni [datum] je uvedena dlužná částka ve výši 45 253,72 Kč, z toho úroky činí 2 958,75 Kč, pojištění činí 799 Kč, poplatky 600 Kč a pokuta 203,34 Kč. Úvěr [číslo] byl zesplatněn ke dni [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem ze dne [datum] plyne, že žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 7. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 8. Po zhodnocení předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalovaným a původním věřitelem, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ve smyslu ust. § 2395 o.z., a to na poskytnutí aktuálního úvěrového rámce ve výši 40 000 Kč. Žalovaná jistina dle tvrzení žalobkyně činila částku ve výši 40 692,63 Kč, přičemž se skládala z jistiny úvěru ve výši 39 944 Kč a poplatků za rezervaci úvěrových zdrojů, poplatků za dotaz na zůstatek, poplatku za výběr hotovosti. Tyto položky nebyly žalobkyní vyčísleny. Rozdíl mezi žalovanou jistinou a jistiny úvěru činí 748,63 Kč. Dle výpisu k úvěru [číslo] však poplatky za rezervaci úvěrových zdrojů, poplatky za dotaz na zůstatek, poplatky za výběr hotovosti činí celkem částku ve výši 486 Kč. V částce 262,63 Kč se pak žaloba zamítá, přičemž tato částka představuje rozdíl 748,63 Kč – 486 Kč. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., byl dluh splatný dne [datum], první den po splatnosti připadá na den [datum] a 90. den na [datum], přičemž zákonná výše úroku činí 11,75 %. 9. O povinnosti doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 423 Kč, když výše soudního poplatku je stanovena dle Položky 1 bod 1 písm. a), a to na účet Okresního soudu Plzeň sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 293 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 115 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 294,97 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 11. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku s