8 C 176/2023-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se podanou žalobou na žalované domáhala zaplacení částky 21 866,85 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalované částku 15 000 Kč, žalovaná se oproti tomu zavázala úvěr uhradit jednorázově do [datum] společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 851,85 Kč. Žalovaná však úvěr do data splatnosti neuhradila. Žalobkyni tak v důsledku prodlení žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z poskytnuté jistiny 15 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 3 015 Kč. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Na podkladě listin založených ve spise dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož byla mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovanou dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o úvěru byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč bezhotovostně na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit jednorázově do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 851,85 Kč. Z důvodu, že žalovaná řádně a včas neuhradila úvěr, vznikl žalobkyni v souladu s čl. 4 [číslo] smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny 15 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 3 015 Kč. K datu podání žaloby žalovaná dlužila na úvěrové jistině 15 000 Kč, na úrocích a poplatku za poskytnutí úvěru do data splatnosti 3 851,85 Kč, na smluvní pokutě za prodlení se splácením úvěru 3 015 Kč, a zákonný úrok z prodlení. V průběhu řízení žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by dluh uhradila ani jinak žalovaný nárok nezpochybnila. Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužných částek. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. 5. Podle ustanovení § 1969 o..z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 6. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Podle § 2395 o.z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím z ustanovení o úvěru podle § 2395 o.z., a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalované spotřebitelský úvěr, který se žalovaná zavázala uhradit nejpozději do [datum], přičemž se tak nestalo. Protože se žalovaná se splácením úvěru dostala do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na sjednanou smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru. Podle § 1970 o.z. má žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 327 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 875 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 866,85 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. 12. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.