8 C 202/2023-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 569,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 670 Kč, částky 46 Kč coby nákladů spojených s uplatněním pohledávky, částky 4 875 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný se spol. [právnická osoba], [IČO], dále jen („ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 30 570 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Celková hodnota pohledávky za žalovaným činila ke dni postoupení pohledávky 35 545 Kč, skládala se z nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 5 570 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 875 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 100 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 569,35 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum], z jistiny ve výši 25 000 Kč a dále náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 46 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost platit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 4 875 Kč, počítáno ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. [datum], z dlužné jistiny pohledávky ve výši 25 000 Kč, do [datum]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě, žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem odeslaným žalovanému poštou doporučeně dne [datum]. 4. Pokud jde o nárok ve věci samé, pak ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], uzavřel elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z. ve spojení s § 1820- 1828 o.z., a to prostřednictvím registrace na stránkách [webová adresa] a následného zaslání verifikační platby ve výši 1 Kč dle 1.1. a [číslo] všeobecných obchodních podmínek, smlouvu o úvěru podle § 2395- 2400 o.z., na jejímž základě původní věřitel zaslal na účet žalovaného celkem částku 25 000 Kč (viz výpis [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]). Takto poskytnuté prostředky se žalovaný smluvně zavázal vrátit s navýšením o 5 570 Kč do 30 dnů. Smluvní úrok byl v úvěrové smlouvě sjednán ve výši 271,07 %, RPSN 1 250,10 %, když se žalovaný zavázal vrátit věřiteli z úvěrové smlouvy celkem 30 570 Kč Součástí smlouvy o úvěru byla také ujednání na str. 2, kterými se žalovaný zavázal pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu podle § 2048 – 2052 o. z., a to ve výši 0,1 % denně z jistiny, dále pak poplatky za upomínky zaslané [právnická osoba] [anonymizováno], kdy za každou zaslanou upomínku byl původní věřitel oprávněn si účtovat 50 Kč s tím, že nejvýše lze zpoplatnit tři upomínky. Dle článku 6 všeobecných obchodních podmínek vzniká věřiteli právo na odstoupení od smlouvy mimo jiné v případě prodlení klienta s jakoukoli platbou dle smlouvy delším než 30 dní. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 35 545 Kč nejpozději dne [datum]. Dle poštovního podacího archu byla výzva před podáním žaloby dána k poštovní přepravě dne [datum]. 5. Z veřejně dostupné databáze na webu ČNB Arad statistika úrokových sazeb je zřejmé, že obvyklou úrokovou sazbou, za níž banky poskytovaly úvěry se splatností do jednoho roku pro domácnosti v ČR k měsíci květen 2022, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva, činila úroková sazba průměrně 9,10 %. Bylo by tak možné akceptovat navýšení až 27,30 %. V projednávané věci však činí roční procentní sazba nákladů 1 250,10 %. Není vyloučeno, že za splnění dalších podmínek by jednání ze smlouvy o úvěru mohlo dokonce naplnit trestný čin lichvy dle ustanovení § 218 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, když plnění poskytnuté věřitelem je v hrubém nepoměru proti plnění požadovaném po žalovaném. Soud tak uzavřenou smlouvu o úvěru považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Dle ustanovení § 588 věta první o.z. pak soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 6. Pokud soud shledal absolutně neplatnou smlouvu o úvěru samotnou, absolutně neplatným pak shledal také ujednání o povinnosti hradit náklady i ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu, když tato ujednání nemohou platně vzniknout bez existence platné smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, kterému poskytla na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení vydat, ve výši 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od [datum] do zaplacení, v návaznosti na oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobě tedy bylo s ohledem na shora uvedené vyhověno pouze zčásti. Ve zbytku, v rozsahu uvedeném pod výrokem II., a to s ohledem na závěry o neplatnosti úvěrové smlouvy, ohledně ostatních nároků, musela být žaloba zamítnuta jako nedůvodná. 7. Podle položky 2 bodu 2 sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je žalobkyně povinna dle výroku III. tohoto rozsudku zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 299 Kč na účet Okresního soudu Plzeň- sever do tří dnů od právní moci rozsudku, jelikož nebyl vydán platební rozkaz. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 003 Kč, přičemž tato částka představuje 68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 494 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 875 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému částku dle výroku I. tohoto rozsudku i náhradu nákladů řízení zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.