8 C 236/2023-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 20 230 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy, kterou dne [datum] uzavřel žalovaný formou registrace na webové stránce žalobkyně [webová adresa]“ s tím, že na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému bezhotovostně na účet poskytnuta částka 15 000 Kč proti povinnosti žalovaného vrátit takto poskytnutou částku do 24 měsíců s poplatkem za poskytnutí ve výši 495 Kč. [příjmení] 15 000 Kč byla žalovanému zaslána dne [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho a dne [datum] byl úvěr zesplatněn. Žalobkyně žalobou vedle jistiny ve výši 15 000 Kč dále požadovala zaplacení poplatku ve výši 495 Kč, úroku v celkové výši 2 205 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci dne [datum] uzavřeli distančně na základě předchozí registrace žalovaného na webové stránce [webová adresa]“, kde byla ověřena jeho totožnost prostřednictvím tzv. [anonymizována dvě slova], (dále též jen„ smlouva“). Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout převodem na běžný účet žalovaného částku 15 000 Kč, což podle opisu výpisu proplacení smlouvy žalobkyně učinila dne [datum] pod [variabilní symbol]. Žalovaný se proti tomu zavázal vrátit do 24 měsíců od poskytnutí úvěru poskytnutou částku s navýšením o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, jak vyplývá ze smlouvy a sazebníku poplatků (dále též jen„ sazebník“). Z výpisu čerpání, splátek a úhrad je zřejmé, že žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho a ocitl se tak v prodlení s úhradou jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, dále s úhradou úroku z prodlení ve výši 149,65 Kč, úroků ve výši 2 9205 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč, to vše účtováno podle úvěrové smlouvy ve spojení se sazebníkem. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalovanému byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva ze dne [datum] k plnění s poskytnutím lhůty 30 dní k úhradě, která byla předána k poštovní přepravě dne [datum], jak plyne z podacího archu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 6. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 7. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. 8. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč a dále mu byly účtovány úroky z prodlení ve výši 149,65 Kč, úroky ve výši 2 9205 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částek dle věty předchozí, je žalobkyně oprávněna požadovat dále úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. a soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 262 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 810 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 230 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.