8 C 292/2022-20 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem. V žalobě dále uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému první částku dne [datum] ve výši 20 000 Kč, a to platbou na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s poznámkou [číslo]. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní upomínku, která byla odeslána dne [datum] a od data [datum] žalobkyně požaduje i úrok z prodlení. Žalobkyně uvedla, že určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice žalovaného. Žalovaný ke dni podání žaloby nezaplatil na svůj dluh ničeho. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že postupitel, společnost [právnická osoba], [IČO], pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne [datum] ve smyslu ustanovení § 1882 o.z. předaným k poštovní přepravě téhož dne, jak plyne z podacího lístku. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že se jedná o dokument připravený pro strany věřitele [právnická osoba], [IČO] a klienta – žalovaného, a to pro poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč na dobu neurčitou, s úrokem 25 % p.m. a RPSN 1402 % p.a. Smlouva však není klientem podepsána, neobsahuje ani žádnou doložku o užití mechanických prostředků, jimiž by bylo lze usuzovat, jakým způsobem by případně mělo dojít k podpisu smlouvy distančně, tedy čím by měl být nahrazen fyzický podpis žalovaného. 6. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že původní věřitel provedl platbu ve výši 26 560,84 Kč na účet č. [bankovní účet], a to dne [datum]. 7. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] plyne, že žalovaný byl vyzván k zaplacení celkové částky 35 562,83 Kč do tří dnů, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. Výzva byla společně s oznámením o postoupení pohledávky předána k poštovní přepravě dne [datum], jak je doloženo podacím lístkem. 8. Soud se dále zabýval předloženým formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s datem vyhotovení [datum] a všeobecnými obchodními podmínkami pro smlouvy o zápůjčce verze 201607_A75, z kterýchžto předložených důkazů nebylo pro řízení zjištěno ničeho podstatného. 9. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 12. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. 13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovanému byla na jeho bankovní účet zaslána původním věřitelem částka ve výši 20 000 Kč, ačkoliv mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva jako titul pro takové plnění. Soud tak vyhodnotil nárok žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. odpovídající tomu, co žalovaný od původního věřitele čerpal bez právního důvodu, a tuto částku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od [datum] až do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] oznámení o postoupení pohledávky spojené s předžalobní výzvou. Nárok na zákonný úrok z prodlení tak žalobkyni vznikl podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná co do požadované jistiny, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u něhož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. 15. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.