8 C 310/2023-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném peněžitého plnění v celkové výši 52 860,53 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o osobním účtu, na jejímž základě byl zřízen žalovanému běžný účet. Na běžném účtu žalovanému vznikl nepovolený debet ve výši 8 515,04 Kč. Žalobkyně opakovaně žalovanému oznamovala, že jeho běžný účet je v nepovoleném debetu a vyzvala ho k jeho vyrovnání. Žalovaný na výzvu nereagoval, proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému, že došlo k ukončení běžného účtu a nepovolený debet byl ke dni [datum] převeden na evidenční účet pohledávek. Ke dni podání žaloby činí dluh žalovaného částku ve výši 11 621,01 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem v prodlení ve výši 15 % p.a. z částek po splatnosti ke dni [datum] ve výši 1 534,92 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 3. Na podkladě listin založených ve spise dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o osobním účtu [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala zřídit žalovanému osobní účet č. [bankovní účet]. Dle výpisu z účtu žalovaného vznikl žalovanému za období od [datum] do [datum] nepovolený debet ve výši 8 515 Kč. Jelikož žalovaný dluh neuhradil, žalobkyně ke dni [datum] převedla nepovolený debet na evidenční účet pohledávek. Žalovaný neuhradil dluh ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 4. Soud o věci rozhodoval podle § 2665 o.z., kdy toto ustanovení stanoví, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Soud tedy smlouvu o osobním účtu ze dne [datum] posuzoval dle § 2395 o.z., dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. je úvěrovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 2395 o.z. platně uzavřena smlouva, kdy žalovaný porušil její podmínky tím, že došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na svůj dluh uplatněný žalobou v této věci žalobkyni uhradil jakoukoli částku, soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 621,01 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.