8 C 472/2022-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení 17 371 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) ji postoupil pohledávku, která je předmětem žaloby. K vlastnímu nároku žalobkyně uváděla, že žalovaná s původním věřitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná jako spotřebitel zavázala vrátit nejpozději do [datum]. Dále žalobkyně uváděla, že ani přes předžalobní upomínku, která byla žalované odeslána dne [datum], nebyl dluh uhrazen. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně uzavřela s původním věřitelem [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvu o postoupení pohledávek dne [datum], jejíž přílohou byl seznam postupovaných pohledávek (obsahující i pohledávku za žalovanou) s tím, že o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna dne [datum] oznámením původního věřitele podle § 1883 o.z. zaslaného dle podacího archu poštou. Žalobce je tedy aktivně legitimován oprávněn domáhat se žalované částky u soudu. 4. Ve vztahu k vlastnímu předmětu řízení je ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], uzavřené podle § 562 o.z. elektronickými prostředky na dálku, ve spojení s § 1820 až 1828 o.z., zřejmé, že žalovaná se zaregistrovala na webových stránkách žalobce [webová adresa], následně jí byl přidělen účet s heslem, žalovaná udělila souhlas s všeobecnými obchodními podmínkami a poté požádala o poskytnutí úvěru podle § 2395 až 2400 o.z. ve výši 15 000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána v bodě 7 smlouvy na 30 dní. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] za prosinec 2018 bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl žalované pod [variabilní symbol] dne [datum] peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, žalobkyně ji předžalobní upomínkou ze dne [datum], zaslanou dle podacího archu téhož data, vyzvala k zaplacení dluhu, přičemž dluh vyúčtovaný žalobkyní neuhradila. 5. Uplatněný nárok ve výši je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o.z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalované úvěr, který však žalovaná neuhradila. V řízení pak žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, na výzvu soudu nereagovala. Soud tak neměl důvod pochybovat o žalobních tvrzeních a prokázaných skutečnostech na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a žalované uložil zaplatit žalobkyni jistinu 15 000Kč, kdy z poskytnutých 15 000 Kč žalovaná neuhradila ničeho, dále byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 371 Kč. Dále bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. v zákonné výši (podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od data [datum], přičemž splatnost dluhu nastala dne [datum]. 6. O povinnosti doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, jelikož ve věci nebyl vydán platební rozkaz, když výše soudního poplatku je stanovena dle Položky 1 bod 1 písm. b), a to na účet Okresního soudu Plzeň sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 371 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.