8 C 56/2023-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 5218 544 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný se spol. [právnická osoba], [IČO], dále jen („ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do [datum]. Celková hodnota pohledávky za žalovaným činila ke dni postoupení 18 694 Kč, skládala se z nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 544 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. Částka paušální náhrady na upomínání představuje výši poplatků za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalované. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 818,96 Kč od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 16 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od [datum], z jistiny ve výši 16 000 Kč a dále náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč za 0 dopisů, 0 hovorů a 2 osobní návštěvy. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost platit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 2 544 Kč, počítáno ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. [datum], z dlužné jistiny pohledávky ve výši 16 000 Kč, do [datum]. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum]. 1. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 2. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne [datum] ve smyslu ustanovení § 1882 o.z. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 16 000 Kč s termínem splatnosti do 30 dnů. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 16 000 Kč, což učinil dne [datum] platbou ve výši 16 000 Kč, a to ve prospěch účtu č. [bankovní účet], jak plyne z výpisů z účtu [příjmení] [příjmení]. Upomínkou ze dne [datum], opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum], předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel upomínal žalovaného k úhradě dluhu. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným byly učiněny dva úkony, a to cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne [datum] a dne [datum]. Žalobkyně prokázala, že dopisem ze dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, kterážto byla předána k poštovní přepravě dne [datum], jak plyne z podacího archu. 4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 6. Soud žalobu shledal důvodnou, když bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaný však porušil svou povinnost vrátit původnímu věřiteli řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Původnímu věřiteli, který svou pohledávku postoupil žalobkyni, tak vedle práva na úhradu dlužné jistiny vzniklo i právo na zákonný úrok z prodlení od [datum], podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na náhradu nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 434 Kč byl zamítnut, v návaznosti na § 1812 odst. 2 o.z., kdy ujednání v čl. 3 VOP má zneužívající charakter v neprospěch spotřebitele a k takovému ujednání v případě spotřebitelské smlouvy se nepřihlíží. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 544 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.