9 C 252/2023-41 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 24 300 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného na základě smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] uzavřených mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která pohledávky z uvedených smluv postoupila žalobci. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. 3. Žalovaný je občanem Bulharska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen nařízení„ Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. V daném případě nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o tom, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie, pak jsou podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis příslušné soudy České republiky, na jejímž území měl žalovaný poslední známé bydliště. 4. Věc se řídí českým právem podle článku 4 bod 1 písm. b) nařízení č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.), neboť poskytovatel služby – žalobkyně, má na území České republiky obvyklé bydliště. 5. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel, [právnická osoba], uvedenou smlouvou podle ustanovení § 1879 - 1886 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce. Současně původní věřitel [právnická osoba], dopisem ze dne [datum], splnil svoji informační povinnost vůči žalovanému týkající se postoupení pohledávky. Ze smlouvy [číslo] která odkazovala na smluvní podmínky, je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o. z. na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 8 000 Kč s tím, že žalovanému byla předána v den uzavření smlouvy částka v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit s navýšením o poplatky v celkové výši 8 994 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 327 Kč, poslední splátka ve zbytku. Žalobce uvedl, že žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 1 200 Kč a žalovaný tuto skutečnost nikterak nerozporoval, když zůstal v řízení nečinný. S ohledem na tuto skutečnost žalobce uplatňoval zaplacení 6 800 Kč jakožto rozdíl mezi poskytnutými prostředky a vrácenou částkou. Vedle toho žalobce uplatňoval zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. 6. Ze smlouvy [číslo] která odkazovala na smluvní podmínky, je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z. na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč s tím, že žalovanému byla předána v den uzavření smlouvy částka v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit s navýšením o poplatky v celkové výši 51 101 Kč v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 4 339 Kč, poslední splátka ve zbytku. Žalobce uvedl, že žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 22 500 Kč a žalovaný tuto skutečnost nikterak nerozporoval, když zůstal v řízení nečinný. S ohledem na tuto skutečnost žalobce uplatňoval zaplacení 17 500 Kč jakožto rozdíl mezi poskytnutými prostředky a vrácenou částkou. Vedle toho žalobce uplatňoval zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. Žalobce prokázal, že žalovanému byla zaslána poštou předžalobní upomínka. 7. Žalovaný od právního předchůdce žalobce převzal částky 8 000 Kč a 40 000 Kč v hotovosti, avšak vrátil pouze 1 200 Kč a 22 500 Kč Smlouvy o zápůjčkách soud považoval za absolutně neplatné podle § 588 o. z. pro zřejmý rozpor s dobrými mravy. Soud tak z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou částku 6 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 727,32 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 6 800 Kč od [datum] do zaplacení a částku 17 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 524,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 17 500 Kč od [datum] do zaplacení podle § 1970 o. z., ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 424 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 972 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 300 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 9. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.