9 C 276/2023-14 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku představované pohledávkou vzniklou z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále také„ právní předchůdce žalobkyně“), na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté prostředky vrátit s úrokem 19,9 % ročně a sjednanými poplatky. Právní předchůdce žalobkyně svou smluvní povinnost poskytnout žalovanému finanční prostředky ve smluvené výši splnil, avšak žalovaná úvěr nesplácela, a proto právní předchůdce žalobce přistoupil k zesplatnění celé dlužné částky ke dni [datum]. Žalobkyně je nositelem žalované pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že v daném případě bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů předložených účastníky a k výzvě soudu učiněné dle § 115a o. s. ř. žalovaná nevyjádřila svůj nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, čímž se její souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, postupoval soud podle uvedeného zákonného ustanovení a věc rozhodl bez nařízení jednání. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalobkyní dne [datum] ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvu o postoupení, na jejímž základě postoupil na uvedenou společnost pohledávky ze smlouvy o úvěru, mezi jinými i pohledávku za žalovanou. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována ve smyslu § 1883 o.z. Soud tedy má za důvodný závěr, že žalobkyně je v projednávané věci aktivně legitimována. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] je zřejmé, že se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout částku 30 000 Kč, kterou žalované poskytl, jak vyplývá z přehledu úvěru, dne [datum], a žalovaná se zavázala takto poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem 19,90 % ročně ve splátkách po 591 Kč měsíčně nejpozději do 15. 5 2029. Jak vyplývá z výpisu z účtu, žalovaný tuto svou povinnost dlouhodobě neplnil a na účet posílal menší objem finančních prostředků, než bylo sjednáno, zcela přestal platiti splátky od listopadu 2022. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého oprávnění sjednaného v č.l. 8 bod 2 písm. b) smlouvy a dopisem ze dne [datum] žalovanou informoval o okamžitém zesplatnění úvěru s upozorněním na možnost soudního vymáhání v případě neuhrazení dluhu ve výši 28 467,47 Kč. Smlouvu o úvěru soud posuzoval dle ustanovení § 2395 o. z., dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. je úvěrovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Aktuální dlužná částka je představována jistinou ve výši 28 467,47 Kč s úrokem ve výši 833,40 Kč za období od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 816,34 Kč za období od [datum] do [datum]. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanoveními § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud má za to, že žalobkyně doložila, že má vůči žalovanému nárok na zaplacení shora uvedených částek, a proto bylo s ohledem na shora citovaná ustanovení občanského zákoníku žalobě zcela vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 591 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 139 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 467,47 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.