9 C 291/2022-41 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala shora uvedených částek s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo financování osobního automobilu. [příjmení] 162 000 Kč byla vyplacena přímo prodejci vozidla dne [datum] Součástí smlouvy o úvěru byly také obchodní podmínky. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal platit 48 pravidelných měsíčních splátek po 6 163 Kč, splatných k 26. dni každého kalendářního měsíce počínaje zářím 2021. Úrok byl sjednán ve výši 33,43 % ročně. Žalovaný neuhradil splátku splatnou dne [datum] ani žádnou následující. V důsledku prodlení došlo ke dni [datum] k zesplatnění. Dlužná částka závazků ke dni zesplatnění činila 208 628,31 Kč. Tato částka zahrnovala neuhrazené splatné splátky ve výši 30 815 Kč (období od [datum] do [datum]), nesplacenou jistinu ve výši 151 611,56 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 759 Kč, poplatek za zaslané upomínky 800 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 2 201 Kč, smluvní pokuty za prodlení úhrady v důsledku zrušení úvěrové smlouvy dle čl. 5 odst. 5.5 obchodních podmínek ve výši 22 441,75 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení shora uvedené částky, žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Jelikož žalovaný na žalobkyní označené adrese nepřebírá poštu a jinou adresu žalovaného se šetřením nepodařilo zjistit, ustanovil soud usnesením ze dne 24. 3. 2023 č. j. 9 C 291/2022-29 žalovanému opatrovnici podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Opatrovnice žalovaného s odkazem na § 122 odst. 1 a 4 zákona [číslo] sb., o spotřebitelském úvěru považuje za nepřípustné, aby smluvní pokuta běžela vedle sebe spolu s úrokem z prodlení i po uplynutí 90 dní prodlení, jelikož po uplynutí této doby vzniká věřitele pouze právo na úrok a nikoli smluvní pokutu. 4. Žalobkyně i opatrovnice žalovaného souhlasily s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud proto rozhodl podle §115a o. s. ř., aniž nařizoval jednání ve věci. Žalovaný je občanem Bulharska, tím je dán mezinárodní prvek. Zdejší soud je mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1. písm. c) Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Soudu se nepodařilo zjistit, kde měl žalovaný v době podání žaloby bydliště. V daném případě nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o tom, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie, pak jsou podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis příslušné soudy České republiky, na jejímž území měl žalovaný poslední známé bydliště. Protože nařízení pro tento případ neurčuje místní příslušnost, je podle § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a podle § 84, 85 o. s. ř. místně příslušným okresní soud, v jehož obvodu měl žalovaný v době podání žaloby (§11 odst. 1 o. s. ř.) k soudu bydliště, neměl-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržoval, a nelze-li takový soud zjistit, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, okresní soud, v jehož obvodu se nacházelo místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů., tedy zdejší soud. 5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru ve výši 162 000 Kč spolu s ujednáním o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník poplatků žalobkyně. Předmětem smlouvy bylo financování koupě osobního vozidla BMW řady 3, které žalovaný převzal podle protokolu o předání dne [datum] a přímo prodejci byla vyplacena částka 162 000 Kč podle potvrzení o poskytnutí úvěru dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 33,43 % ročně ve 48 splátkách po 6 163 Kč vždy k 26. dni v měsíci (1. splátka [datum]), a to nejpozději do [datum]. Celkově měl žalovaný splatit částku 296 624 Kč. V čl. 5 bod 6. obchodních podmínek byl sjednán poplatek 150 Kč za odeslanou upomínku v případě prodlení se splácením, tamtéž byl sjednán poplatek 200 Kč za odeslání zesplatňovacího dopisu. Podle článku 5. bodu 2. obchodních podmínek vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od data prodlení s alespoň třemi splátkami. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný splatil pouze první splátku splatnou dne [datum] a to dne [datum], žádnou další splátku neuhradil. Dopisy ze dnů [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení dlužných splátek. Dopisem ze dne [datum] (odeslaného dne [datum] podle dodejky České pošty) zesplatnila žalobkyně úvěr a vyzvala žalovaného k doplacení částky ve výši 185 958,56 Kč, a to nejpozději do [datum]. Z přehledu plateb ze dne [datum] je patrné, že žalovaný žádnou částku neuhradil a neučinil tak ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. Ke dni podání žaloby je proto pohledávka tvořena částkou 30 815 Kč za pět nesplacených splátek, zbývající jistinou ve výši 151 611,56 Kč, smluvní pokutou 22 441,75 Kč (tj. 0,1 % z částky 151 611,56 Kč od [datum] do [datum]), poplatky za zaslané upomínky 600 Kč, poplatkem za zaslání zesplatňovacího dopisu 200 Kč a pokutou za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 2 201 Kč. 6. Na tomto základě soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), za účelem financování koupě osobního automobilu, přičemž částka úvěru byla vyplacena přímo prodejci. V důsledku nehrazení splátek žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatnila zbývající dlužné částky a zároveň žalovanému vznikla povinnost zaplatit smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek a smluvní pokutu za zesplatnění úvěru a odstoupení od smlouvy. Žalobkyni také vznikl nárok na, jak je uvedeno v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozsudku, úrok z prodlení z dlužných splátek, náklady na upomínky, náklady za oznámení o okamžité splatnosti úvěru, smluvní pokuty za dlužné splátky a při zrušení smlouvy dle smlouvy a sazebníku. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a přiznal žalobkyni rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po datu stanoveném zesplatňovacím dopisem žalobkyně, tj. od [datum] do zaplacení. Argumentace opatrovnice žalovaného se neuplatní, jelikož právo na úrok z prodlení vyplývá žalobkyni přímo z uvedených zákonných ustanovení a to vedle ujednání smluvních, kterým je smluvní pokuta v maximální přípustné výši (0,1 % denně). Nejedná se tak o souběžné dvojí smluvní ujednání postihující prodlení žalovaného. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. Úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení ve výši 42 613,20 Kč Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 8 346 Kč, odměny advokáta dle § 6 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.) za 3 úkony právní služby po 9 140 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 5 947,20 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud uložil zaplatit přiznanou částku i náhradu nákladů řízení v obecné pariční lhůtě 3 dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.