9 C 361/2022-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 94 000 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni. Žalobkyně žalobou požadovala pouze rozdíl mezi poskytnutou a splacenou částkou, a to z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Žalobkyně s původním věřitelem, společností [právnická osoba], uzavřela dne [datum] podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedla na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 o. z. bylo původním věřitelem učiněno dopisem ze dne [datum]. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 95 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka zaslána na jím uvedený účet, jak vyplývá z přehledu plateb. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit s navýšením o 30 210 Kč (8 430 Kč úrok, 17 125 Kč odměna za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení, 4 655 Kč poplatek za vedení účtu) v 24 týdenních splátkách po 5 218 Kč (poslední splátka ve zbytku splatná dne [datum]). Žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, uhradil celkem pouze 1 000 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně uplatňovala zaplacení 94 000 Kč jakožto rozdíl mezi poskytnutými prostředky a úhradou ze strany žalovaného. Vedle toho žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je s ohledem na výši poplatků absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 588 o. z. a žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 94 000 Kč, tato částka představuje rozdíl mezi poskytnutou jistinou a částkou zaplacenou žalovaným, a to spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 4 017,19 Kč a dále ve výši zákonného úroku od [datum] do zaplacení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 490,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 760 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 94 000 Kč sestávající z částky 4 860 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 480 Kč ve výši 3 250,80 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.