9 C 89/2023-22 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 99 209,26 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Žalovaná byla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec činil 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené smlouvou. Výše měsíční splátky byla stanovena na 2,00 % procenta z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla stanovena vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 100 000 Kč. Žalovaná však na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku 4 000 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, úvěrová společnost využila svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná však po zesplatnění na svůj dluh nezaplatila žádnou částku. Žalobkyně tedy uplatňuje na neuhrazené jistině částku 97 609,26 Kč, na smluvní pokutě 1 000 Kč a na nákladech na vymáhání 600 Kč. Příslušenství představuje kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 10 568,95 Kč a dále úrok ve výši 16,88 % p. a. od [datum] do zaplacení z částky 97 609,26 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 3 201,84 Kč a dále zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 99 209,26 Kč (tj. z jistiny, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaná se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Výzva byla žalované doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. na adresu trvalého pobytu dle centrální evidence obyvatel. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Z úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva (Flexibilní půjčka- revolvingový úvěr), na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 100 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v měsíčních splátkách v minimální výši 2,00 % z úvěrového rámce včetně sjednaného obchodního úroku ve výši 16,88 % p. a. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla v kapitole 7.1 smluvena pokuta ve výši 1 000 Kč. Z výpisu čerpání splátek a úhrad vyplývá, že žalovaná byla v prodlení s úhradou splátek. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy, na který žalovaná nereagovala. Žalobou uplatňuje žalobkyně na neuhrazené jistině částku 97 609,26 Kč, na smluvní pokutě 1 000 Kč a na nákladech na vymáhání 600 Kč. Příslušenství představuje kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 10 568,95 Kč a dále úrok ve výši 16,88 % p. a. od [datum] do zaplacení z částky 97 609,26 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 3 201,84 Kč a dále zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 99 209,26 Kč (tj. z jistiny, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty). Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), podle níž se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalované úvěr, který žalovaná dosud nesplatila. Proto jí byla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok z úvěru uložena tímto rozsudkem. Podle § 1970 odst. 1, odst. 2 o. z. má žalobkyně též nárok na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 571 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 969 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 99 209,26 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 200 Kč ve výši 3 402 Kč.