10 C 101/2024-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 76 952 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě podnájemní smlouvy uzavřené dne 28. 6. 2021 byl žalovanému k dočasnému užívání přenechán byt č. 997/7, nacházející se na pozemku p. č. 2025/1 v k. ú. , adresa, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -město (dále jen „byt“). Podnájemní smlouva byla prodlužována opakovaně, a to na základě dodatku č. , hodnota, ze dne 20. 6. 2022 a dodatku č. , hodnota, ze dne 5. 5. 2023. Nájemné bylo sjednáno ve výši 8 000 Kč měsíčně a záloha na služby ve výši 700 Kč měsíčně. Počínaje od července 2022 bylo pak nájemné zvýšeno na částku 8 304 Kč, o čemž byl žalovaný informován dne 16. 6. 2022. Podnájem bytu skončil dne 31. 10. 2023, přičemž byt byl předán žalobkyni na základě protokolu o zpětném předání předmětu podnájmu, předávacího protokolu s popisem stavu bytu a předávacího protokolu s popisem stavu sklepa. Žalovaný neuhradil žalobkyni nájemné ve výši 8 304 Kč a zálohy na služby ve výši 700 Kč, a to za období od srpna 2023 do října 2023, kdy žalobkyně evidovala pouze částečnou úhradu ze strany žalovaného ve výši 60 Kč za měsíc srpen 2023. Vedle dlužného nájemného a záloh na služby si žalobkyně na žalovaném nárokovala i částku ve výši 50 000 Kč v souladu s čl. VI odst. 6 podnájemní smlouvy jako sjednanou paušální náhradu vzniklou žalobkyni vynakládáním nákladů na právní služby, tj. 5 000 Kč měsíčně za období od srpna 2023 do května 2024. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak žalovaný již ničeho neuhradil.2. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Na základě listinných důkazů, které předložila žalobkyně, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.4. Z podnájemní smlouvy ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný jako nájemce dne 28. 6. 2021 uzavřel s žalobkyní jako s pronajímatelem smlouvu o podnájmu bytu, na jejímž základě žalobkyně přenechala byt do dočasného užívání žalovanému, který se zavázal žalobkyni hradit nájemné ve výši 8 000 Kč a zálohu na služby ve výši 700 Kč měsíčně. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022. Dle čl. VI odst. 6 podnájemní smlouvy si spolu smluvní strany sjednaly, že v případě, že bude žalovaný v prodlení s úhradou nájemného nebo záloh na služby, bude povinen žalobkyni uhradit částku 5 000 Kč za každé jen započaté období 30 po sobě jdoucích kalendářních dnů, ve kterých trvá prodlení žalovaného.5. Z dodatku č. , hodnota, ze dne 20. 6. 2022 a z dodatku č. , hodnota, ze dne 5. 5. 2023 vyplývá, že doba nájmu byla na základě dodatku č. , hodnota, prodloužena do 30. 6. 2023 a na základě dodatku č. , hodnota, do 30. 6. 2024.6. Z oznámení o zvýšení nájemného o inflaci ze dne 16. 6. 2022 má soud za prokázané, že počínaje od 1. 7. 2022 žalobkyně navýšila nájemné na částku 8 304 Kč měsíčně, o čemž informovala žalovaného.7. Z protokolu o zpětném předání předmětu podnájmu ze dne 31. 10. 2023, z předávacího protokolu s popisem stavu bytu ze dne 31. 10. 2023 a z předávacího protokolu s popisem stavu sklepa ze dne 7. 11. 2023 vyplývá, že se žalobkyně s žalovaným dohodli na ukončení podnájmu ke dni 31. 10. 2023 s tím, že žalovaný předal žalobkyni byt i se sklepní kójí a žalobkyně tyto převzala.8. Z přehledu dlužné částky soud zjistil, že žalovaný dlužil žalobkyni nájemné a zálohy na služby, a to za období od srpna 2023 do října 2023, tj. po částečné úhradě ze strany žalovaného ve výši 60 Kč za měsíc srpen 2023 evidovala žalobkyně za žalovaným dlužnou částku ve výši 26 952 Kč.9. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 4. 2024, včetně dodejky, má soud za to, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.10. Podle § 2274 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný zůstal v řízení nečinný, když netvrdil ani neprokazoval, že dluh odpovídající žalované částce neexistuje, soud považoval za prokázané, že nárok žalobkyně je po právu, a proto žalovanému uložil povinnost k úhradě částek v celkové výši 76 952 Kč. S ohledem na zjištěné skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení, které byly požadovány v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 341,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 079 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 76 952 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 822,40 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.13. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.