10 C 131/2024-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 13 100 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 17. 11. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek žalobkyně. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované částku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději dne 15. 12. 2023, následně si žalobkyně se žalovanou sjednaly prodloužení doby splatnosti úvěru do 8. 1. 2024. Poplatek za poskytnutí úvěru činil částku 3 500 Kč. Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne 17. 11. 2023 převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaná však dosud neuhradila žalobkyni ničeho. Žalobkyně kromě nevrácení jistiny a poplatku požaduje dále částku 1 600 Kč, coby sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 8 000 Kč od 9. 1. 2024 do 26. 7. 2024.2. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 17. 11. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě, které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala takto poskytnutou částku vrátit s navýšením o poplatek za poskytnutí úvěru 3 500 Kč do 28 dnů. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 0 % a RPSN 0 %. Dále účastníci uzavřeli dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , přičemž termín splatnosti úvěru byl nově stanoven na den 8. 1. 2024. Žalovaná však dosud neuhradila ničeho. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení jistiny ve výši 8 000 Kč společně s poplatkem ve výši 3 500 Kč a smluvní pokutou 0,1 % denně z neuhrazené jistiny od 9. 1. 2024 do 26. 7. 2024 v celkové výši 1 600 Kč.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.6. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr a žalovaná se zavázala závazky ze smluv uhradit. Povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok z úvěru vyplývá z § 2395 o. z. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, soud tak, s ohledem na výše uvedené, žalobě v plném rozsahu vyhověl. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo také na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 100 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o.s.ř.8. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.