10 C 282/2023-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 27 688 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 24. 6. 2021 s žalovaným Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 80 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, kdy totožnost žalovaného byla ověřena verifikační platbou ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 461 Kč vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 1. 2023. Pohledávka za žalovaným pak byla na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak žalobkyni již ničeho na svůj dluh neuhradil.2. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, když s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne 1. 10. 2023 podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž přílohou je předávací protokol [číslo] kterou převedla na žalobkyni i pohledávku za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 občanského zákoníku bylo právní předchůdkyní žalobkyně učiněno dopisem ze dne 17. 10. 2023.4. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 24. 6. 2021, včetně předsmluvních informací, je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému celkem částku 80 000 Kč, kdy částku ve výši 29 295 Kč se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vyplatit žalovanému na jeho bankovní účet, částka ve výši 38 705 Kč byla vyplacena právní předchůdkyni žalobkyně jako úplná úhrada předchozího závazku žalovaného a částka ve výši 12 000 Kč byla započtena na účelně vynaložené náklady spojené s poskytnutím úvěru. Z částečných výpisů z internetového bankovnictví právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 25. 6. 2021 má soud za to, že žalovanému byly k tomuto dni vyplaceny na jeho bankovní účet finanční prostředky ve výši 29 295 Kč a současně že částka ve výši 38 405 Kč byla vyplacena právní předchůdkyni žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 3 461 Kč. Zápůjční úroková sazba byla stanovena na 26 % ročně a sjednaná výše RPSN činila 39,23 %. Žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky a dostal se do prodlení s uhrazením splátky splatné dne 15. 1. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k úhradě dlužné splátky, a to upomínkou ze dne 20. 1. 2023 a upomínkou ze dne 5. 2. 2023, včetně podacích lístků z týchž dnů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, jak vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 17. 10. 2023 a z podacího lístku z téhož dne, avšak žalovaný na svůj dluh již ničeho neuhradil. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně uplatňovala zaplacení 27 688 Kč představující celkem osm neuhrazených splátek úvěru po 3 461 Kč. Vedle toho žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení běžící ode dne následujícího po uplynutí lhůty pro zaplacení celé dlužné částky stanovené v předžalobní upomínce, tj. od 28. 10. 2023, do zaplacení.5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud věc posoudil po právní stránce tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyní nárokovaná částka představuje celkem osm neuhrazených měsíčních splátek. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek, je žalobkyně oprávněna požadovat i úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.8. Soud dále s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 1 108 Kč, přičemž poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků činí částku 1 385 Kč. Žalobkyni proto soud uložil doplatit rozdíl v částce 277 Kč.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 585 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 385 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 27 688 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.10. , adresa, k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.