2 C 118/2024-12 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 21. 5. 2024 domáhá po žalovaném zaplacení částky 28 888,97 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 20 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smlouvy a spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 900 Kč. Žalovaný si při sjednání smlouvy zvolil volitelnou službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ za poplatek ve výši 110 Kč a službu „, Anonymizováno, “ za poplatek ve výši 495 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána na den od uplynutí 30ti dnů od čerpání úvěru, ale nastala až dne 8. 4. 2023, neboť si žalovaný zažádal celkem 1krát o prodloužení splatnosti úvěru. Na úvěrovou smlouvu pak žalovaný neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud proto ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne , datum, , z všeobecných podmínek a sazebníku poplatků žalobkyně vyplývá, že účastníci uzavřeli distančně na základě předchozí registrace žalovaného na webové stránce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout převodem na běžný účet žalovaného částku 20 000 Kč a žalovaný se proti tomu zavázal úvěr vrátit ve lhůtě splatnosti do 1. 4. 2023, resp. do 8. 4. 2023 po prodloužení splatnosti o 7 dnů na základě žádosti žalovaného, s navýšením o poplatek za poskytnutí úvěru. RPSN činila 2 115,69 %. V sazebníku žalobkyně pak byly upraveny parametry volitelných služeb „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ za poplatek ve výši 110 Kč měsíčně a „, Anonymizováno, “ za poplatek ve výši 165 Kč jednorázově. Dle čl. 6.4 všeobecných podmínek žalobkyně a sazebníku si pak smluvní strany sjednaly, že octne-li se žalovaný v prodlení s úhradou dlužné splátky, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení, účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním a rovněž na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli má soud za prokázané, že dne , datum, poskytla žalobkyně bezhotovostně žalovanému částku 5 100 Kč, částku 10 000 Kč a částku 4 900 Kč. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, odeslané dle podacího lístku téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.6. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.7. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut bezhotovostně úvěr ve výši 20 000 Kč a dále mu byl účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 900 Kč a poplatky za doplňkové služby celkem ve výši 605 Kč. Co se týká vysoké výše roční sazby úroků, pak soud podotýká, že nelze přehlédnout, že v dané věci je úrok sjednán a také požadován nikoliv z poskytnutých peněžních prostředků, nýbrž za konkrétní časové období, které je relativně krátké (30 dní), a je vyjádřen pevnou částkou, a tak v případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nebude narůstat v čase takovým způsobem, jako je tomu u poskytování úvěrů u bank. , adresa, doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že výše RPSN se jeví jako velmi vysoká. Pro posouzení věci bylo podstatné rovněž i to, že poskytnutá částka je nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady (například poplatek za sjednání úvěru) a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. V dané věci žalovaný obdržel částku 20 000 Kč a vrátit měl 26 505 Kč, a to včetně smluvních poplatků a úroků. Ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňuje spotřebitele a je ve zřejmém rozporu s dobrými mravy. Nelze přehlédnout, že žalovaný za vyšší úrok získal téměř okamžitě jím požadovanou, a kromě smluvního úroku, ničím nezajištěnou částku. Navíc žalovaný byl v řízení zcela nečinný a ke svým smluvním povinnostem se nehlásil. Soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žalovaný sám vyhledal nabídku a smlouvu uzavíral za užití prostředků komunikace na dálku. Soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu, včetně zákonného úroku z prodlení, a to podle § 1970 o. z., ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. S ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil soud žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši 289 Kč v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 897 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 445 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 888,97 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.