2 C 195/2024-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 6. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 10 470 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , , Anonymizováno, , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 470 Kč. Žalobkyně po žalované nárokuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 10 470 Kč spolu s příslušenstvím. Žalovaná však svůj dluh žalobkyni neuhradila, ani přes předžalobní upomínku ze dne , datum, .2. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a vzhledem k tomu, že žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 11. 1. 2024.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 470 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 14. 7. 2021, v celkové výši 14 788,88 Kč. Výše úroku splatná za den činila 1,25 % a RPSN činila 4460 %. Z potvrzení o provedené platbě The pay bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované č. , č. účtu, dne , datum, částku 10 470 Kč. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2024 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu.5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.7. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.8. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Co se týká vysoké výše roční sazby úroků, pak soud podotýká, že nelze přehlédnout, že v dané věci je úrok sjednán a také požadován nikoliv z poskytnutých peněžních prostředků, nýbrž za konkrétní časové období, které je relativně krátké (30 dní), a je vyjádřen pevnou částkou, a tak v případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nebude narůstat v čase takovým způsobem, jako je tomu u poskytování úvěrů u bank. Krátká doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že výše RPSN se jeví jako velmi vysoká. Pro posouzení věci bylo podstatné rovněž i to, že půjčená částka je nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady (například poplatek za sjednání úvěru) a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. V dané věci žalovaná obdržela částku 10 470 Kč a vrátit měla 14 788,88 Kč, a to včetně smluvních úroků. Ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňuje spotřebitele a je ve zřejmém rozporu s dobrými mravy. Nelze přehlédnout, že žalovaná za vyšší úrok získala téměř okamžitě jí požadovanou a kromě smluvního úroku ničím nezajištěnou částku. Navíc žalovaná byla v řízení zcela nečinná a ke svým smluvním povinnostem se nehlásila. Soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žalovaná sama vyhledala nabídku a smlouvu uzavírala za užití prostředků komunikace na dálku. Soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 470 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř.10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.