2 C 72/2024-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 60 067,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se prostřednictvím internetové domény žalobkyně registrovala do systému žalobkyně za účelem využívání jejích služeb. Současně s touto registrací se žalovaná seznámila s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaná požádala žalobkyni v elektronické formě o poskytnutí úvěru. Následně došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 65 000 Kč. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr v uvedené výši. Žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnutou jistinu vrátit v měsíčních splátkách po 2 812 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce spolu se smluvním úrokem. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením splátky splatné dne [datum], žalobkyně zesplatnila úvěr dne [datum] Ani přes předžalobní výzvu ze strany žalobkyně však žalovaná dosud neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil ji o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně souhlasila s tímto postupem již v žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč. V čl. IV bylo sjednáno, že částka 21 453 Kč bude poskytnuta na bankovní účet žalované, částka 31 297 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované vyplývajícího ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a částka 12 250 Kč bude započtena na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru specifikované v bodu 4.8 smlouvy (náklady na lustrum v registrech 400 Kč, náklady za zpracování úvěru 100 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele 6 550 Kč, odměna zprostředkovatele/leadaři/obchodnímu zástupci 3 900 Kč, náklady na ověření úvěrového případu 1 300 Kč). Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni [datum]. V bodě IV. 4. 5 byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 24,46 % ročně a v bodě 4. 6. RPSN ve výši 39,97 %. Žalovaná se zavázala splácet úvěr částkou 3 895 Kč měsíčně (zahrnující splátku úvěru ve výši 2 812 Kč a splátku za doplňkovou službu [anonymizováno] ve výši 1 083 Kč), a to včetně sjednaného smluvního úroku, celkem dle bodu 4. 9. ve výši 59 488 Kč Celkem se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku 124 488 Kč., právnická osoba, článku VII. strany sjednaly nepovinnou doplňkovou službu [anonymizováno] na výslovnou žádost spotřebitele, je upravena samostatnou smlouvou a je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. V příloze 1. byla posouzena úvěruschopnost žalované. V příloze 2. sjednaly strany na základě žádosti žalované doplňkovou službu [anonymizováno] s poplatkem celkem 77 976 Kč, splatným měsíčně ve výši 1 083 Kč. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalované možnost poskytnout 3 služby, a to možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, vždy o jeden kalendářní měsíc, přerušit splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného , podezřelý výraz, nebo , podezřelý výraz, a přerušení splácení na dobu až 9 měsíců nad rámec ustanovení v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. V bodě II. 2. 13. přílohy 2. bylo ujednáno, že v případě, že spotřebitel bude v prodlení se splácením spotřebitelského úvěru a úvěr, sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] se v důsledku toho stane splatným, nebo dojde k zahájení insolvenčního řízení vůči spotřebiteli a úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] se v důsledku toho stane splatným, je spotřebitel povinen uhradit zbývající část sjednané doplňkové služby [anonymizováno] jako paušalizovanou náhradu škody.5. Podle čl. , právnická osoba, . 3. písm. c) smlouvy byla pro případ prodlení spotřebitele sjednána smluvní pokuta ve výši 50 % z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout 200 000 Kč. Podle článku , právnická osoba, . 4. smlouvy žalobkyně žalovanou předtím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k úhradě dlužné splátky a poskytne jí k tomu lhůtu alespoň 30 dnů tak, že jí zašle první upomínku s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení, tato upomínka je zpoplatněna poplatkem 300 Kč, a pro případ, že by žalovaná dlužnou částku neuhradila, žalobkyně jí zašle druhou písemnou upomínku se lhůtou k úhradě 5 kalendářních ode dne doručení, tato upomínka je zpoplatněna částkou 500 Kč. Podle , právnická osoba, . 5. bylo ujednáno, že nedojde-li ze strany žalované ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pro takový případ se úroky sjednané v bodě 4. 9. stávají součástí jistiny a strany sjednaly oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve shodné výši jako v čl. , právnická osoba, . 3. písm. c) smlouvy.6. Z částečných výpisů z internetového bankovnictví žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poskytla dne [datum] žalované částku 21 453 Kč na její bankovní účet a současně že žalobkyně obdržela téhož dne doplatek úvěru ve výši 31 297 Kč. Z upomínky ze dne [datum] a z upomínky ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do [datum], přičemž celková dlužná částka po zesplatnění dluhu činila 75 703,17 Kč, a to včetně nákladů právního zastoupení žalobkyně.7. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , dále sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Nejprve se zabýval tím, zda byla sjednána mezi účastníky platná smlouva. V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o. z. nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V tomto směru soud přihlížel k rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, a , spisová značka, , které s