25 C 61/2024-20 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou z 2. 7. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodňovala tím, že žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu v odběrném místě , adresa, , což bylo zjištěno dne , datum, při kontrole zaměstnanci pověřené společnosti , právnická osoba, . Žalobkyni vznikl na základě § 51 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb. nárok na náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru a dále nárok na částku náhrady škody za neoprávněně odebranou elektřinu. , právnická osoba, se tedy skládá z náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 40 659,88 Kč, platby za příkon 704,06 Kč a náhrady nákladů vynaložených na zjišťování a přerušení neoprávněného odběru ve výši 12 102,42 Kč s tím, že tato částka byla na základě faktury č. , hodnota, ze dne , datum, vyúčtována se splatností do , datum, . Žalovaná na takto vzniklý dluh ani přes výzvy žalobkyně ničeho neuhradila, a proto žalobkyně požaduje úhradu částky 53 466,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ode dne následujícího po splatnosti.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, oba účastníci souhlasili s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Na základě listinných důkazů založených ve spise s přihlédnutím k žalobním tvrzením, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.Z protokolu o neoprávněném odběru elektřiny z , datum, a oznámení o výsledku kontroly odběrného místa bylo zjištěno, že pracovníci společnosti , právnická osoba, . dne , datum, zjistili, že v odběrném místě evidovaném na žalovanou , adresa, , došlo k neoprávněnému odběru elektřiny, přičemž elektroměr výr. č. , hodnota, byl na základě ukončení smlouvy na dodávku elektřiny demontován a odběrné místo bylo řádně zajištěno proti neoprávněné manipulaci. Kontrolu prováděli , jméno FO, a , jméno FO, . Z výpočtu náhrady škody týkající se odebrané elektrické energie bez oprávnění ze dne , datum, vyplývá, že bylo postupováno podle § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb. a odebraných 2 819 kWh bylo násobeno paušální částkou 11,92026 Kč/kWh. , právnická osoba, za neoprávněně odebranou elektřinu činí 40 659,88 Kč, platba za příkon ve výši 704,06 Kč a za přerušení 12 102,42 Kč. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 2. 11. 2023 a splatné do 23. 11. 2023 je zřejmé, že žalovaná byla k náhradě škody v celkové výši 53 466,36 Kč vyzvána a následně byla 5. 12. 2023 upomenuta. Současně byla žalobkyní upomenuta před podáním žaloby výzvou ze dne 12. 4. 2024.Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Opírá se o ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve spojení s § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, když žalovaná neoprávněně odebírala elektrickou energii v odběrném místě , adresa, , a je povinna zaplatit náhradu za neoprávněně odebranou elektrickou energii 2 819 kWh v předepsané částce 40 659,88 Kč. Žalobkyně má rovněž nárok na náhradu nákladů spojených se zjišťováním neoprávněného odběru, částku, kterou musela vynaložit sjednané společnosti , právnická osoba, . ve výši 12 102,42 Kč. Prodlení žalované s úhradou náhrady škody nastalo v souvislosti s fakturou č. , hodnota, splatnou do 23. 11. 2023, kterou byla dlužná částka žalované vyúčtována a kterou nezaplatila přes upomínku ze 5. 12. 2023 ani předžalobní upomínku z 12. 4. 2024. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., plynoucího ode dne následujícího od data splatnosti uvedené faktury. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že nárok žalobkyně na úhradu žalované částky je dán, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k předžalobní upomínce tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 2 739 Kč složená ze zaplaceného soudního poplatku 2 139 Kč a odměny za dva úkony po 300 Kč, které soud přiznal v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.Lhůta k plnění byla u obou výroků rozsudku stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.