25 C 7/2024-23 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 25 260,39 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru postupně uzavřených mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). První smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „první smlouva“) byla uzavřena dne , datum, , přičemž na základě této byly žalovanému poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s navýšením o 14 661 Kč v 78 týdenních splátkách po 317 Kč nejpozději do , datum, . Druhou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „druhá smlouva“) spolu smluvní strany uzavřely dne 1. 9. 2021. Na základě druhé smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s navýšením o 25 516 Kč nejpozději do 1. 3. 2023 formou 18 měsíčních splátek po 2 529 Kč. Žalovaný však své dluhy řádně nesplácel a následně byly vzniklé pohledávky postoupeny žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalobkyně si tak nárokuje po žalovaném z titulu první úvěrové smlouvy zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 111,62 Kč, kapitalizovaných úroků 1 258,05 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků 883,03 Kč, úroků ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Z titulu druhé smlouvy pak žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 18 148,77 Kč, kapitalizovaných úroků 2 264,51 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků 2 819,61 Kč, úroků ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný uhradil na první smlouvu částku 10 850 Kč a na druhou smlouvu částku 6 000 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.4. Z první úvěrové smlouvy č. , tel. číslo, má soud za prokázané, že dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky v 78 pravidelných týdenních splátkách po 317 Kč. První smlouva o úvěru obsahuje navýšení o 14 661 Kč s tím, že RPSN činilo 174,27 %. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila na první smlouvu celkem 10 850 Kč. Z druhé úvěrové smlouvy č. , tel. číslo, vyplývá, že dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 529 Kč. Druhá smlouva o úvěru obsahuje navýšení o 25 516 Kč s tím, že dle smluvních podmínek RPSN činilo 149,14 %. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil na druhou smlouvu celkem 6 000 Kč.5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamů o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , včetně podacího lístku ze dne , datum, , má soud za osvědčené, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně přípisem ze dne , datum, .6. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.7. Z ničeho jiného než ze shora uvedeného soud nevycházel.8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.11. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.13. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.14. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nároky žalobkyně jsou oprávněné pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku pod bodem I. rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávky, které by měly svůj právní základ v úvěrových smlouvách č. , tel. číslo, a č. , tel. číslo, , které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným.15. Soud při svém rozhodování přihlížel k výši průměrné úrokové sazby stanovené podle veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou ARAD. Co se týká první úvěrové smlouvy, pak výše RPSN pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v květnu 2021 činila 7,66 %. Bylo by tak možné akceptovat maximálně trojnásobek, tj. 22,98 %. RPSN v první úvěrové smlouvě však bylo ujednáno ve výši 174,27 %. Ve vztahu k druhé úvěrové smlouvě pak výše RPSN pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v září 2021 činila 7,92 %, přičemž výše RPSN bylo ujednáno v druhé úvěrové smlouvě ve výši 149,14 %, a to za situace, kdy by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek průměrné úrokové sazby za měsíc září 2021, tj. 23,76 %. Taková výše poplatků, sjednaných v první i v druhé úvěrové smlouvě, se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modif