4 C 107/2024-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 31 733,99 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Žalovaný byl v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec činil 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené smlouvou. Výše měsíční splátky byla stanovena na 3,31 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla stanovena vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, když načerpal celkem částku 31 030 Kč a uhradil pouze 11 037 Kč, žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně uplatňuje na neuhrazené jistině částku 29 033,99 Kč, na smluvních pokutách částku 1 500 Kč, na nákladech na vymáhání 1 200 Kč. Příslušenství představuje kapitalizovaný úrok ve výši 3 417,79 Kč a dále úrok ve výši 27,90 % p.a. od [datum] do zaplacení z částky 29 033,99 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 1 044,19 Kč a dále zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 31 733,99 Kč (tj. z jistiny, poplatků a pokut).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, vyzval soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila již v žalobě, žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů., právnická osoba, předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalovaný dle výpisu čerpání, splátek a úhrad čerpal celkem úvěr ve výši 31 030 Kč. Dle tohoto výpisu bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 11 037 Kč, dále pak neuhradil ničeho a žalobkyně tak úvěr ke dni [datum] zesplatnila, jak bylo zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne [datum]. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalovanému byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva ze dne [datum] k plnění s poskytnutím lhůty k úhradě do [datum], která byla předána k poštovní přepravě žalovanému dne [datum], jak plyne z podacího archu.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.6. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.7. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.8. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil soud závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr celkem ve výši 31 030 Kč, kdy uhradil pouze 11 037 Kč a dále mu byla účtována na smluvních pokutách částka 1 500 Kč, na nákladech na vymáhání částka 1 200 Kč. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částek dle věty předchozí, je žalobkyně oprávněna požadovat dále smluvní úrok, kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný zákonný úrok a úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši 14,75 % ročně z částky 31 733,99 Kč od [datum] do zaplacení, nikoliv ve výši 15 % jak žalobkyně požadovala v žalobě, proto byla výrokem II. žaloba ohledně zákonného úroku z prodlení zamítnuta a tento jí byl přiznán ve správné výši výrokem I.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 765 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 587 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 733,99 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.10. , adresa, k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.