4 C 150/2024-13 — Okresní soud Plzeň-sever

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení, když mezi stranami sice probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, nicméně tuto žalobkyně není schopna doložit, svého nároku se proto domáhá jakožto bezdůvodného obohacení, když žalovanému její právní předchůdkyně poskytla dne [datum] částku , právnická osoba, Kč a dne [datum] částku 12 000 Kč, a to bankovním převodem na účet [bankovní účet]. Žalovaným nebylo ničeho vráceno.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, kdy žalovaný se k žalobě ani výzvě soudu nevyjádřil.Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když pohledávku za žalovaným na ní postoupila [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum].Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] na účet č. [bankovní účet] částku , právnická osoba, Kč, dne [datum] zaslala na stejný účet částku 12 000 Kč. Že se jedná o bankovní účet žalovaného, soud zjistil dotazem u [právnická osoba], která tuto skutečnost potvrdila.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle odst. 2 stejného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zaslala bankovním převodem na jeho účet celkem částku 14 000 Kč, kteroužto, v řízení zcela pasivní žalovaný, ani netvrdil, že by vrátil. Žalobkyně má proto právo na částku, jenž žalovaný přijal bez právního důvodu a bezdůvodně se tak obohatil, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 914,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,80 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. , adresa, k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.