4 C 211/2024-12 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 93 643,56 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 18. 1. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 95 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 583 Kč měsíčně. K čerpání úvěru došlo dne 19. 1. 2023. Roční úroková sazba byla sjednána na 28,07 % ročně. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 15 915 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, jistinu a poplatky. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr, žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 9. 11. 2023. Jelikož žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 93 643,56 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 92 043,56 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 14 859,63 Kč, úrok ve výši 28,07 % ročně od 13. 2. 2024 do zaplacení z částky 92 043,56 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 3 100,39 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši od 13. 2. 2024 do zaplacení z částky 93 643,56 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, vyzval soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila již v žalobě, žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci dne 18. 1. 2023 uzavřeli smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na úvěr ve výši 95 000 Kč. RPSN činila 32,4 % a roční úroková sazba činila 28,07 %. Žalovaný dle výpisu čerpání, splátek a úhrad čerpal celkem úvěr ve výši 95 000 Kč. Dle tohoto výpisu bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 15 915 Kč, dále pak neuhradil ničeho a žalobkyně tak úvěr ke dni 9. 11. 2023 zesplatnila, jak bylo zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne , datum, . Žalobkyně rovněž prokázala, že žalovanému byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva ze dne , datum, k plnění s poskytnutím lhůty 7 dní k úhradě, která byla předána k poštovní přepravě žalovanému dne , datum, , jak plyne z podacího archu.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.6. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.7. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.8. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr celkem ve výši 95 000 Kč, kdy uhradil pouze 15 915 Kč a dále mu byly účtovány náklady na vymáhání 600 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částek dle věty předchozí, je žalobkyně oprávněna požadovat dále smluvní úrok, kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný zákonný úrok a úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 14,75 % ročně z částky 93 643,56 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení, nikoliv ve výši 15 % jak požadovala žalobkyně, když správná výše dle zákonného ustanovení činí 14,75 %, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 476,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 746 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 93 643,56 Kč sestávající z částky 4 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 480 Kč ve výši 3 250,80 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.