4 C 306/2024-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku představované pohledávkou vzniklou z titulu smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, uzavřenou dne , datum, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , IČO, , , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru. Žalovaný porušil své závazky tím, že nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne , datum, prohlásila úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině částku 9 986,03 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 956,90 Kč, smluvní poplatky ve výši 3 900 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 500,66 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 632,10 Kč, úrok z úvěru ve výši 12 % z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 986,03 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 986,03 Kč, poplatků ve výši 3 900 Kč, od 23. 2. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem podáním ze dne 31. 7. 2024 a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , právnická osoba, , bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne , datum, .4. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání karty ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli tuto smlouvu o poskytnutí o úvěru do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, přičemž celková částka splatná žalovaným činila 10 661,88 Kč, úroková sazba činila 12 % a RPSN 12,68 %. Z výpisu z bankovního účtu za období , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, je zřejmé, že v daném období bylo žalovanému umožněno čerpání úvěru a dále přehled splátek, poplatků. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění žádosti o splacení dluhů z úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dluh za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 1. 9. 2023. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla podle § 2395 o.z. platně uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal dodržet sjednané podmínky. Žalovaný však sjednané podmínky závažným způsobem porušil tím, že nehradil sjednané splátky, a proto banka úvěr zesplatnila. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na svůj dluh uplatněný žalobou v této věci žalobkyni hradil, soud tak žalobě vyhověl, včetně povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž výše zákonného úroku z prodlení byla určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 886,03 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.