4 C 317/2024-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 23 702 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala peněžní prostředky žalobkyni vrátit ve 40 splátkách, přičemž celková cena úvěru činila 30 680 Kč. Jelikož žalovaná splátky nehradila řádně a včas, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 26. 6. 2024. Žalobkyně nárokuje na žalované uhrazení dlužné jistiny ve výši 19 369 Kč, dlužných úroků ve výši 1 294 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, částku 1 996 Kč jakožto smluvní pokutu za čtyři opožděné splátky po splatnosti úvěru (4 x 499 Kč) a smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 20 663 Kč od 27. 6. 2024 do 1. 8. 2024 celkem ve výši 743 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit ve 40 měsíčních splátkách s navýšením tak, že celková splatná částka bude činit 30 680 Kč. Procentní roční sazba úroku činí 27,32 %, RPSN pak 41 %. V článku IV. odst. 1. písm. d) se strany dohodly na tom, že v důsledku porušení povinnosti zákazníka dle smlouvy o úvěru tím, že zákazník je v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi oznámení o zesplatnění úvěru. V článku IV. odst. 2 písm. b) se žalovaný jako zákazník zavázal žalobkyni jako poskytovateli pro případ, že se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným, zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. Z důvodu, že žalovaná řádně nehradila stanovené splátky, žalobkyně ji opakovaně vyzývala k jejich úhradě, a to upomínkami ze dne , datum, , , datum, , následně žalobkyně dopisem ze dne , datum, informovala žalovanou o skutečnosti, že celý úvěr ke dni 26. 6. 2024 zesplatnila a opět žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Z bonity smlouvy o úvěru a tabulky umoření pro smlouvu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala nedoplatek ve výši 20 663 Kč, žalovaná žalobkyni zaplatila 2x 770 Kč, a 1 Kč, celkem 1 541 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení jistiny ve výši 19 369 Kč, dlužných úroků ve výši 1 294 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, částku 1 996 Kč jakožto smluvní pokutu za čtyři opožděné splátky po splatnosti úvěru (4 x 499 Kč) a smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 20 663 Kč od 27. 6. 2024 do 1. 8. 2024 celkem ve výši 743 Kč.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.6. Podle § 1968 o. z., který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.7. Podle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalované úvěr, který žalovaná dosud nesplatila. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když přiznal žalobkyni nárok na uhrazení dlužné jistiny ve výši 19 369 Kč, dlužných úroků ve výši 1 294 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, částku 1 996 Kč jakožto smluvní pokutu za čtyři opožděné splátky po splatnosti úvěru (4 x 499 Kč) a smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 20 663 Kč od 27. 6. 2024 do 1. 8. 2024 celkem ve výši 743 Kč, a žalobkyni dále přiznal nárok na smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 638 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 186 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 702 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř.10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.