4 C 332/2024-29 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 6. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí poskytla bezúčelový úvěr ve výši 25 000 Kč. Součástí smlouvy o úvěru byly rovněž i obchodní podmínky. Žalovaná však svůj dluh žalobkyni neuhradila řádně a včas, žalobkyně tak požaduje po žalované jistinu ve výši 15 457,63 Kč, kapitalizovaný běžný úrok ve výši 1 022,42 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 219,88 Kč, poplatky ve výši 1 500 Kč. Žalovaná neuhradila svůj dluh ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, .2. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a vzhledem k tomu, že žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Z žádosti o poskytnutí úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V návaznosti na to byla, téhož dne mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala splatit úvěr v celkové výši 31 266,39 Kč s úrokem ve výši 15,19 % ročně, RPSN činila 16.28 %. Z výpisu z účtu žalované za období od 15. 7. 2022 do 31. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr od žalované ve výši 25 000 Kč, a to dne 15. 7. 2022. Z důvodu, že žalovaná své závazky vůči žalobkyni řádně a včas nesplácela, zesplatnila žalobkyně veškeré pohledávky vůči žalované s účinností ke dni 14. 3. 2024 (viz oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, ). Žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne , datum, .4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.6. Soud žalobu shledal důvodnou, když bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr v celkové výši 25 000 Kč. Žalovaná však porušila svou povinnost vrátit žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyni tak vedle práva na úhradu dlužné jistiny vzniklo i právo na úrok 8,05 % ročně z částky 15 457,63 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 022,42 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 219,88 Kč a smluvní úrok 14,75 % ročně z částky 16 957,63 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 957,63 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.