4 C 378/2024-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 25. 6. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 057 Kč s příslušenstvím z titulu účastníky uzavřené úvěrové smlouvy, kterou dne , datum, uzavřel žalovaný formou registrace na webové stránce žalobkyně „, Anonymizováno, “ (dále jen „smlouva“) s tím, že na základě smlouvy byla žalovanému bezhotovostně na účet poskytnuta částka 20 000 Kč proti povinnosti žalovaného vrátit takto poskytnutou částku do 24 měsíců s poplatkem za poskytnutí ve výši 660 Kč. Částka 20 000 Kč byla žalovanému zaslána dne , datum, . Žalovaný uhradil žalobkyni dne 28. 11. 2023 částku ve výši 1 841 Kč a dne 6. 1. 2024 částku ve výši 1 Kč, což žalovaný uhradil v souvislosti s tzv. korunovým odkladem splatnosti splátek, kdy za prodloužení doby splatnosti byl žalovanému naúčtován poplatek ve výši 1 980 Kč. Dne 26. 4. 2024 byl úvěr pro nehrazení předepsaných splátek zesplatněn. Žalobkyně žalobou vedle neuhrazené jistiny ve výši 19 165 Kč dále požadovala zaplacení poplatků za bezpečnou splátku v celkové výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1 980 Kč, úroků v celkové výši 3 920 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč, to vše s odkazem na uzavřenou smlouvu.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru, a to distančně na základě předchozí registrace žalovaného na webové stránce , Anonymizováno, Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím jím zaslaného printscreenu z jeho internetového bankovnictví. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout převodem na běžný účet žalovaného částku 20 000 Kč, a současně závazek žalovaného splatit žalobkyni úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách. RPSN činilo 49,2 %. Účastníci si smlouvou sjednali i poplatek za tzv. korunový odklad ve výši 1980 Kč, dále pak doplňkovou službu Expres výplata s jednorázovým poplatkem ve výši 199 Kč, doplňkovou službu Bezpečná splátka s poplatkem ve výši 99 Kč a doplňkovou službu SMS servis s poplatkem ve výši 49 Kč. V odstavci Náklady úvěru smlouvy si pak smluvní strany sjednaly, že v rámci druhé až osmé splátky se vynáší pevný úrok částkou ve výši 980 Kč, dále byl ujednán nárok žalobkyně na účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč v případě, že se žalovaný octne v prodlení se zaplacením splátky úvěru či jiné platby. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši 1 841 Kč, která byla rozpočtena na úhradu jistiny a poplatků souvisejících s poskytnutým úvěrem, a dále žalovaný uhradil žalobkyni na jistinu úvěru 1 Kč, což zároveň odpovídá poplatku za odklad splatnosti úvěru dle sjednané úvěrové smlouvy. Soud má za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla na jeho bankovní účet částku ve výši 20 000 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, , včetně podacího archu ze dne , datum, , vyplývá, že žalobkyně zesplatnila celý úvěr v částce 28 057 Kč ke dni 26. 4. 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru včetně poplatků do 7. 6. 2024. Žalovaný se tak s ohledem na výše uvedené ocitl v prodlení s úhradou jistiny úvěru ve výši 19 165 Kč, dále s úhradou úroků v celkové výši 3 920 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1 980 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 900 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč, to vše účtováno podle uzavřené smlouvy ve spojení se sazebníkem.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Protože žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru a svůj dluh z titulu nesplaceného úvěru ani přes písemné výzvy ze strany žalobkyně do dnešního dne zcela neuhradil, shledal soud nárok žalobkyně na zaplacení žalovaných dlužných částek zcela po právu. Nárok na zaplacení smluvní pokuty byl žalobkyni přiznán podle § 2048 o. z., neboť soud má za prokázané, že výše smluvní pokuty byla řádným způsobem sjednána ve smlouvě a lze ji považovat ještě za přiměřenou vzhledem ke zjištěným okolnostem. Co se týká výše RPSN, která byla dle smlouvy o úvěru ve výši 49,2 %, pak soud podotýká, že nelze přehlédnout, že v dané věci je úrok sjednán a také požadován nikoliv z poskytnutých peněžních prostředků, nýbrž za konkrétní časové období, které je vyjádřeno pevnou částkou, a tak v případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nebude narůstat v čase takovým způsobem, jako je tomu u poskytování úvěrů u bank. Pro posouzení věci bylo podstatné rovněž i to, že půjčená částka je poměrně nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. Ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňuje spotřebitele a je ve zřejmém rozporu s dobrými mravy. Nelze přehlédnout, že žalovaný za vyšší úrok získal téměř okamžitě jím požadovanou, a kromě smluvního úroku, ničím nezajištěnou částku. Navíc žalovaný byl v řízení zcela nečinný a ke svým smluvním povinnostem se nehlásil. Soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žalovaný sám vyhledal nabídku a smlouvu uzavíral za užití prostředků komunikace na dálku. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částek dle věty předchozí, je žalobkyně oprávněna požadovat dále úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. a soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na odeslanou předžalobní upomínku podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 575 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 123 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 057 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky Kč ve výši 252 Kč.8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.