4 C 38/2024-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 34 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že uzavřela se žalovaným dne [datum] pracovní smlouvu, dle které se žalovaný zavázal vykonávat funkci balíkového doručovatele s řízením vozidla. Žalovaný se žalobkyní dále dne [datum] uzavřel Dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Pracovněprávní vztah skončil výpovědí zaměstnance ke dni [datum]. Žalovaný dne [datum] převzal na doručovací pochůzku zásilky, mezi nimi mj. cenné psaní s podacím č. [anonymizováno] v hodnotě 40 000 Kč, nepředal s dodržením řádných technologických postupů (oproti podpisu) oprávněné adresátce. Na základě reklamačního řízení bylo zjištěno, že žalovaný zásilku dne [datum] vykázal jako doručenou, ovšem doručil ji zřejmě jiné osobě, a to muži, se kterým hovořil před doručením zásilky po telefonu, kdy se zřejmě spletl v telefonním čísle adresátky, a který mu oznámil, aniž by přesně věděl, o jakou zásilku se jedná, aby zásilku bez dalšího vhodil do poštovní schránky, načež tak žalovaný bez dalšího učinil. Následně žalovaný podepsal vlastní rukou výzvu k vyzvednutí zásilky, a to dokonce jménem adresátky. Adresátka prohlásila, že zásilku nepřevzala a zahájila reklamační řízení. Předmětná zásilka nebyla žalovaným řádně v souladu s technologickými postupy doručena ani vrácena a z toho důvodu je nutné ji považovat za ztracenou. Odesílateli byla žalobcem vyplacena náhrada škody ve výši 40 000 Kč. Žalovaný dne [datum] podepsal Uznání závazku a dne [datum] Uznání dluhu, ve kterém uznal svůj dluh co do důvodu a výše 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 40 000 Kč od [datum] do zaplacení, a zavázal se dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil dne [datum] splátku 3 000 Kč a dne [datum] splátku 3 000 Kč. Od té doby na zbytek dluhu ve výši 34 000 Kč ničeho neuhradil, ačkoli byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] a následně ještě předžalobní výzvou ze dne [datum].2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalující a žalovanou stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání., právnická osoba, potvrzení o zaměstnání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnaný u žalobkyně od [datum] do [datum], přičemž žalovaný vykonával pro žalobkyni práci na pozici doručovatel balíkový s řízením vozidla. Z převzetí zásilek na pochůzku ze dne [datum], historie reklamace, reklamačního listu [číslo] zápisu se zaměstnancem ze dne [datum] a zprávy z interního šetření ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] převzal na doručovací pochůzku cenné psaní s podacím č. [anonymizováno] v hodnotě 40 000 Kč, které nepředal s dodržením řádných technologických postupů (oproti podpisu) oprávněné adresátce. Žalovaný zásilku dne [datum] vykázal jako doručenou, ovšem doručil ji zřejmě jiné osobě, a to muži, se kterým hovořil před doručením zásilky po telefonu, kdy se zřejmě spletl v telefonním čísle adresátky, a který mu oznámil, aby zásilku vhodil do poštovní schránky, načež tak žalovaný učinil. Následně žalovaný podepsal vlastní rukou výzvu k vyzvednutí zásilky jménem adresátky. Předmětná zásilka nebyla žalovaným řádně v souladu s technologickými postupy doručena ani vrácena. Odesílateli byla žalobkyní vyplacena náhrada škody ve výši 40 000 Kč. Z uznání závazku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj závazek vůči žalobkyni ve výši 40 000 Kč a zavázal se uhradit tuto částku při nejbližší výplatě mzdy. Z uznání dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 40 000 Kč s příslušenstvím a zavázal se dluh uhradit ve splátkách. Žalovaný žalobkyni uhradil dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč a dále pak ničeho. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu do [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu do [datum].4. Podle § 263 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.7. Soud žalobu shledal důvodnou, když bylo prokázáno, že žalovaný měl v rámci své pracovní náplně doručit zásilku, kterou nepředal s dodržením řádných technologických postupů (oproti podpisu) oprávněné adresátce. Žalovaný podepsal vlastní rukou výzvu k vyzvednutí zásilky jménem adresátky, nicméně předmětná zásilka nebyla žalovaným řádně v souladu s technologickými postupy doručena ani vrácena. Žalovaný tak způsobil žalobkyni škodu ve výši hodnoty zásilky 40 000 Kč, načež svůj dluh vůči žalobkyni uznal uznáním závazku ze dne [datum] a uznáním dluhu ze dne [datum]. Žalovaný však žalobkyni uhradil dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč a dále pak ničeho. Proto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 34 000 Kč, kteroužto jako svůj dluh vůči žalobkyni uznal. Vedle práva na úhradu dlužné jistiny vzniklo žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 700 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.9. , adresa, k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.