4 C 389/2023-26 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 15 189 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] dohodu o provedení práce a rovněž tzv. dohodu o odpovědnosti za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování. Žalovaná pracovala pro žalobkyni jako barmanka v provozovně [anonymizováno] u [anonymizováno] ve [anonymizováno]. Dne [datum] žalovaná nepředala další zaměstnankyni svěřené finanční prostředky 15 080 Kč a zboží [anonymizováno] [příjmení] v hodnotě 109 Kč. S ohledem na podezření, že se žalobkyně mohla dopustit přečinu zpronevěry, bylo nepředání hotovosti a zboží šetřeno Policií ČR, když věc byla policií odložena, neboť po provedeném prověřování Policie ČR dospěla k závěru, že nebyl prokázán úmysl žalované přisvojit si svěřené finanční prostředky a zboží, avšak nebyla vyloučena civilněprávní odpovědnost žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak žalovaná na svůj dluh v celkové výši 15 189 Kč žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalující a žalovanou stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dohodu o provedení práce na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaná se zavázala pro žalobkyni vykonávat práci servírky/obsluhy herny. Z dohody o odpovědnosti ochraně hodnot svěřených k vyúčtování ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli tuto dohodu, ve které se žalovaná zavázala přebírat odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování. Z usnesení [stát. instituce] [číslo jednací] bylo zjištěno, že trestní věc ze spáchání přečinu zpronevěra, kterého se měla dopustit žalovaná, byla odložena. Z přehledu tržby za zboží a finanční hotovost ze dne [datum] bylo zjištěno, že konečný stav hotovosti na baru činil 65 064 Kč, na dokumentu je napsáno, že chybí hotovost ve výši 15 080 Kč a ve zboží langoš – 109 Kč. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovanou k úhradě částky 15 155 Kč, nejpozději do [datum]. 4. Podle § 252 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce („dále jen zákoník práce“) byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. 5. Soud žalobu shledal důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná dne [datum] nepředala žalobkyni svěřené finanční prostředky ve výši 15 080 Kč a zboží pizza langoš v hodnotě 109 Kč. Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena dohoda o odpovědnosti ochraně hodnot svěřených k vyúčtování, proto soud postupoval dle § 252 zákoníku práce a uložil žalované nahradit žalobkyni schodek vzniklý na těchto hodnotách ve výši 15 189 Kč Vedle práva na úhradu dlužné částky vzniklo žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyně požadovala zákonný úrok v nižší výši, než jmenované nařízení stanoví, a soud jejímu návrhu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 352,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 189 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 870 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 250 Kč ve výši 1 102,50 Kč. 7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.