4 C 397/2024-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 18. 8. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 37 096 Kč spolu s příslušenstvím, jak je uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí poskytla bezúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni v měsíčních splátkách ve výši 1 138 Kč, kdy první splátka měla být zaplacena dne 14. 1. 2022 a poslední dne 14. 12. 2026. Žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s úvěrovým úrokem ve výši 12,9 % ročně. Žalovaná však svůj dluh žalobkyni neuhradila řádně a včas, žalobkyně proto úvěr zesplatnila a po žalované požaduje zaplatit jistinu ve výši 36 096 Kč, poplatky za upomínání ve výši 1 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 37 096 Kč od 19. 8. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 379,26 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 777,24 Kč a úrok ve výši 12,9 % ročně z částky 36 096 Kč od 19. 8. 2024 do zaplacení. Žalovaná neuhradila svůj dluh ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, .2. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas ve svém podání ze dne , datum, a vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu soudu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Z účastnicemi uzavřené smlouvy o úvěru ze dne , datum, vyplývá, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit spolu s pevným úrokem ve výměře 12,9 % v 60 měsíčních splátkách po 1 138 Kč. Žalovaná tak byla z titulu uzavřené smlouvy o úvěru zavázána k úhradě celkové částky ve výši 68 272,69 Kč, kdy RPSN činila 13,7 %. Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr od žalované ve výši 50 000 Kč, a to dne 7. 12. 2021. Z důvodu, že žalovaná své závazky vůči žalobkyni řádně a včas nesplácela, zesplatnila žalobkyně veškeré pohledávky vůči žalované s účinností ke dni 16. 2. 2024. Žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne , datum, .4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.6. Soud žalobu shledal důvodnou, když bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr v celkové výši 50 000 Kč. Žalovaná však porušila svou povinnost vrátit žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyni tak vedle práva na úhradu dlužné jistiny vzniklo i v souladu s uzavřenou smlouvou právo na úhradu poplatků za upomínání v celkové výši 1 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 379,26 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 777,24 Kč, úroku ve výši 12,9 % ročně z částky 36 096 Kč od 19. 8. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení ve správné výši 12,75 % ročně z částky 37 096 Kč od 19. 8. 2024 do zaplacení, podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 662 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 484 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 096 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.