5 C 174/2023-24 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 23 900 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalované na základě smlouvy spotřebitelském o úvěru [číslo] ze dne 1. 3. 2021, uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], (dále jen„ původní věřitel“), která pohledávky z uvedených smluv postoupila žalobkyni. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalo-vaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku ve výši 12 321 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek ve výši 2 762 Kč. Žalovaná však uhradila pouze částku 1 300 Kč, dále pak ničeho. Dále žalovaná s původním věřitelem uzavřela smlouvu o spotřebitel-ském úvěru [číslo] ze dne 5. 2. 2021. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. V souvislosti s poskytnu-tou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku ve výši 17 893 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek ve výši 4 632 Kč. Žalovaná však uhradila pouze částku 4 800 Kč, dále pak ničeho.2. Žalovaná se nedostavila k projednání věci před soudem, a proto bylo podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodnuto o tom, že věc bude projednána v jeho nepřítomnosti. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel uvedenou smlouvou podle § 1879- 1886 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Současně původní věřitel dopisem ze dne 16. 12. 2022, který dle podacího lístku byl odeslán žalovanému dne 13. 1. 2023, splnil svoji informační povinnost vůči žalované týkající se postoupení pohledávky.4. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně vznikla dne 16. 5. 2005. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zapůjčenou částku vrátit s navýšením o 12 321 Kč, celkem tedy 22 321 Kč v 78 pravidelných týdenních splátkách po 287 Kč s poslední splátkou ve zbytku. RPSN smlouvy úvěru činí 16 711 % ročně. Dále je ze smlouvy [číslo] ze dne 5. 2. 2021 zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o spotřebitel-ském úvěru, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalované částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zapůjčenou částku vrátit s navýšením o 16 333 Kč, celkem tedy 37 893 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 729 Kč s poslední splátkou ve zbytku. RPSN smlouvy úvěru činí 17 427 % ročně. Z tabulky umoření ohledně úvěru ze dne 1. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná dne 1. 3. 2021 čerpala 10 000 Kč a dne 10. 3. 2021 uhradila částku 1 300 Kč. Z tabulky umoření ohledně úvěru ze dne 5. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná dne 5. 2. 2021 čerpala 20 000 Kč, dne 9. 2. 2021 uhradila částku 1 500 Kč a dne 1. 3. 2021 uhradila částku 3 300 Kč. Z upomínky ze dne 1. 6. 2023 a podacího lístku ze dne 2. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu, a to nejpozději do 16. 6. 2023.5. Z veřejně dostupné databáze [příjmení] [jméno] 1 B 115 k únoru 2021 bylo zjištěno, že RPSN činilo 7,85 % a k březnu 2021 činilo 7,26 % a dále UK , právnická osoba, [číslo] týkající se spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu se splatností do jednoho roku činilo 9,34 %, k únoru 2021 a v druhém případě se splatností jednoho až pěti let činilo 6,23 %.6. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuze-nému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením Občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny.9. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka , spisová značka, se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.10. Uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 1. 3. 2021 a ze dne 5. 2. 2021 soud shledal absolutně neplatné pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům, jako celek, a je tak absolutně neplatná dle § 588 věta 1. o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena.11. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobkyně žalované poskytla relativně nízkou částku a zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotře-bitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřené navýšení, tedy RPSN 16 711 % % ročně a 17 427 % ročně. Ačkoli RPSN není totéž co úrok, z jeho výše je zjevné, že tato se vymyká obvyklé částce, kterou by měl dlužník za poskytnutí prostředků věřiteli zaplatit. Dle výše citova-ného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení na úroku o 28,02 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřené smlouvy o úvěru za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo]).12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla na úvěrovou smlouvu ze dne 1. 3. 2021 částku 10 000 Kč, žalovaná žalobkyni vrátila 1 300 Kč, na úvěrovou smlouvu ze dne 5. 2. 2021 poskytla částku 20 000 Kč, žalovaná žalobkyni vrátila 4 800 Kč. S ohledem na to, že smlouvu soud shledal jako absolutně neplatnou pro její rozpor s dobrými mravy, provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Soud tak žalované uložil vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 23 900 Kč, tedy částku, která jí byla žalobkyní poskytnuta. Žalobě bylo dále z části vyhověno ohledně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na doručení oznámení o postoupení pohledávek. Žalobkyně prokázala, že upomínku předala poštovnímu úřadu k přepravě dne 13. 1. 2023, do 3 dnů mohla být upomínka doručena, 17. 1. 2023 se žalovaná ocitla v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud byly smlouvy shledány jako absolutně neplatné, nelze na jejich základě přiznat další, žalobou požadovaná, plnění.13. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši 239 Kč v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, protože nebyl vydán elektronický platební rozkaz.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 139,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 195 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému ná