5 C 207/2023-39 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 19. 10. 2023 po žalované domáhala zaplacení částky 18 807,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 28. 12. 2022 distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně poté co byla ověřena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 13 200 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smlouvy. Součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná si při sjednání smlouvy zvolila volitelnou službu„ Klidné spaní“ za poplatek ve výši 220 Kč, službu„ Presto“ za poplatek ve výši 330 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne 28. 12. 2022 v částce , právnická osoba, Kč a dne 30. 12. 2022 v částce 11 200 Kč. Žalovaná požádala dvakrát o odklad splatnosti úvěru, splatnost úvěru nastala tedy dne 517. 2. 2023, žalovaná však neuhradila ničeho. Ke dni sepisu žaloby vyčíslila žalobkyně nesplacenou pohledávku tak, že tato celkem představuje částku 17 240 Kč sestávající z jistiny ve výši 13 200 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 490 Kč, poplatku za službu„ klidné spaní“ 220 Kč, poplatku za službu„ Presto“ 330 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení dne 17. 2. 2023, kdy neuhradila dlužnou částku Žalobkyně je tak dále oprávněna požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 11. 9. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k projednání věci před soudem se bez omluvy nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalované, žalobkyně a zástupce žalobkyně, kteří se k jednání taktéž nedostavili. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z lustrace v registru BRKI ze dne 8. 12. 2022 lustrace z centrální evidence exekucí ze dne 31. 10. 2022, lustrace z rejstříku ISIR ze dne 19. 12. 2022, lustrace neplatných dokladů MVČR ze dne 19. 12. 2022 a občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] ze dne 28. 12. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou prostředky komunikace na dálku (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 13 200 Kč coby celková výše úvěru. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem 3 570 Kč RPSN představovalo 3 112,64 %. Dle čl. 3 sazebníku platného od 1. 12. 2021 bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky a dále je oprávněna posílat zpoplatněné upomínky v případě, že žalovaná dluží buď část, nebo celou půjčku (včetně poplatků) a nevyužila možnosti splatnost půjčky odložit. Článkem 3. sazebníku bylo také ujednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Z potvrzení o autorizační platbě ze dne 21. 8. 2022, bylo zjištěno, že žalovaná zaslala žalobkyni částku 1 Kč. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 28. 12. 2022 byla zaevidována transakce ve výši , právnická osoba, Kč ve prospěch protiúčtu č. [bankovní účet] a dne 30. 12. 2022 transakce ve výši 11 200 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 20. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem účtu [číslo]. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 9. 2023 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.4. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.5. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením o.z., ale především článku 36 Listiny.7. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka , spisová značka, se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.8. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 28. 12. 2022 soud shledal absolutně neplatnou pro její zjevný rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům, jako celek, a je tak absolutně neplatná dle § 588 věta 1. o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena.9. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobkyně žalované poskytla relativně nízkou částku a zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V posuzované věci jednorázová odměna za poskytnutí úvěru činila celkem 3 490 Kč, tj. 27 % z poskytnuté jistiny. Referenční sazba RPSN, za kterou banky v daném období poskytovaly úvěry v prosinci 2022, činila podle veřejně dostupné databáze [příjmení] [příjmení] sestava [číslo], 10,11 %. Maximální přípustná sazba tak dle shora uvedené judikatury by mohla činit až 30,33 %. Činila-li sazba RPSN 3 112,64 %, tedy 17x více než je přípustná sazba, je sjednaný smluvní úrok v rozporu s dobrými mravy.10. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla částku 13 200 Kč, žalovaná žalobkyni ničeho nevrátila. S ohledem na to, že smlouvu soud shledal jako absolutně neplatnou pro její rozpor s dobrými mravy, provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Soud tak žalované uložil vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 13 200 Kč, tedy částku, která jí byla žalobkyní poskytnuta. Žalobě bylo dále z části vyhověno ohledně úroku z prodlení, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na doručení předžalobní upomínky. Žalobkyně prokázala, že upomínku předala poštovnímu úřadu k přepravě dne 11. 9. 2023, do 3 dnů mohla být upomínka doručena, 15. 9. 2023 se již ocitla v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána jako absolutně neplatná, nelze na jejím základě přiznat další, žalobou požadovaná, plnění.11. O povinnosti doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, neboť nebyl vydán platební rozkaz, když výše soudního poplatku je stanovena dle Položky 1 bod 1 písm. a), a to na účet Okresního soudu , adresa, sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 572 Kč, přičemž tato částka představuje 40,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,2 % a úspěchu žalované v rozsahu 29,8 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 807,88 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. vče