5 C 72/2024-20 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou z 20. 3. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení nedoplatku kupní ceny za odběr elektrické energie do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] v období od 20. 8. 2013 do 20. 12. 2023 s tím, že kupní smlouvu sice žalobce uzavřel s [jméno] [příjmení], která 29. 9. 2023 zemřela, nicméně žalovaný podle něj prokazatelně vedl rodinnou domácnost se zůstavitelkou a využíval služeb dodávek elektřiny, a proto po něm požaduje zaplacení uvedené částky, která se skládá z vyúčtování dodávek elektrické energie za období od 19. 10. 2022 do 17. 10. 2023 v rozsahu 2,328 MWh vyúčtované fakturou na 18 130 Kč 23. 10. 2023 a dodávek elektřiny za ob-dobí od 18. 10. do 20. 12. 2023 v rozsahu 0,465 MWh, vyúčtované částkou 4 239 Kč fakturou z 5. 11. 2023.2. Žalovaný s žalobou zcela nesouhlasil. Namítal, že byl toliko vypravitel pohřbu, kdy mu byl vydán nepatrný majetek, po své matce nedědil, a proto nyní povinen hradit její dluhy. Při jednání doplnil, že se svojí matkou v minulosti, respektive v období, za něž je vyúčtována elektrická energie, nebydlel. Má sice hlášen trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného], nicméně od ro-ku 2017 bydlí v jiném pronajatém bytě na základě nájemní smlouvy uzavřené s vlastníkem bytu [jméno] [jméno].3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následují-cím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.4. Z výpisu z centrální evidence obyvatel je zřejmé, že žalovaný má od ledna 2021 hlášen trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného]. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně domu [adresa] je zřejmé, že spoluvlastníkem domu je [příjmení] [jméno], na kterou byl byt převeden [jméno] [příjmení] v dubnu 2023 (což je zřejmé z výpisu z obchodního rejstříku SVJ uvedeného do-mu). Ze smlouvy o dodávkách elektřiny z 8. 8. 2013 je zřejmé, že žalobce uzavřel podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu na dodávky elektrické energie do odběrného místa [ulice a číslo]. V této souvislosti žalobce vystavil fakturu [číslo] z 23. 10. 2023, splatnou 6. 11. 2023 na 18 130 Kč za dodávku elektrické energie 2,328 MWh do daného odběrného místa v období od 19. 10. 2022 do 17. 10. 2023. Následně žalobce vyúčtoval fakturou [číslo], 4 239 Kč. Faktura byla vystavena 5. 11. 2023 se splatností k 19. 1. 2024 ohledně dodá-vek za období od 18. 10. do 20. 12. 2023 v rozsahu 0,465 MWh. Součástí smlouvy o dodávkách elektřiny byl ceník produktů [příjmení] vyhotovený žalobcem a všeobecné obchodní podmínky VPPS04 žalobce. Žalobce sám podle výpisu z obchodního rejstříku obchodní společností. Z usnesení pozůstalostního soudu zdejšího , spisová značka, z 5. 12. 2023 je zřejmé, že [jméno] [příjmení] zemřela 29. 9. 2023 a pozůstalostní řízení bylo zastaveno s tím, že nepatrný majetek byl vydán vypraviteli pohřbu, žalovanému.5. Mezi žalobcem a zůstavitelkou [jméno] [příjmení] byla uzavřena kupní smlouva na dodávky elektřiny. Podle § 2009 občanského zákoníku, smrtí dlužníka dluh nezaniká. Podle § 1745 občan-ského zákoníku pozůstalost tvoří jmění zůstavitele. Podle § 1701 odst. 1 občanského zákoníku, dluhy přechází na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Podle § 154 z. ř. s. dojde-li k zastavení řízení a vydání nepatrného majetku vypraviteli pohřbu, nejde o dědice, na něhož by přecházely dluhy. Bezdůvodným obohacením podle § 2991 občanského zákoníku je získání majetkového prospě-chu plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co sám po právu plnit neměl. V posuzované věci je zřejmé, že žalobce se může domáhat zaplacení ceny elektřiny vůči smluvní straně z titulu uzav-řené smlouvy o dodávkách elektrické energie. Nárok na zaplacení částky za odebranou elektřinu z titulu bezdůvodného obohacení je v subsidiárním nárokem k plnění ze smlouvy o dodávkách elektřiny a mohl by vzniknout pouze za předpokladu, že by smlouva o dodávkách elektřiny byla neplatná. V situaci, kdy žalovaný, coby vypravitel pohřbu není dědicem, neodpovídá za dluhy vzniklé zůstavitelce, a to bez ohledu na to, zda se zůstavitelkou byt užíval, či nikoliv, by přiznání nároku z titulu bezdůvodného obohacení představovalo obcházení zákona. Z hlediska skutkové-ho je navíc zřejmé, že tvrzení žalobce, že žalovaný fakticky se zůstavitelkou byt užíval, nebylo prokázáno, naopak žalovaný uvedl konkrétní okolnosti, tedy že fakticky si pronajal byt na stejné adrese, z nichž je zřejmé, že ani případný nárok z titulu bezdůvodného obohacení nemůže být důvodný. Z těchto důvodů byla žaloba zamítnuta.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.