5 C 84/2019-70 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou ze dne 24. 6. 2019 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 65 421 Kč s přísl. a smluvní pokuty ve výši 22 747 Kč. Žalobkyně uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 26. 3. 2018 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy prověřovala žalobkyně schopnost žalované řádně splácet úvěr, na základě jíž předložených dokladů – výpisu z bankovního účtu, dokladech o příjmech, prohlášení žalované a lustrací v databázi SOLUS a NRKI. Současně žalobkyně uvedla, že se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 55 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 42 měsíčních splátkách ve výši 4 692 Kč s navýšením o smluvní úrok 158,1 %, vždy k 1. dni v měsíci. Žalobkyně požadovala dále zaplacení smluvních pokut ujednaných ve smlouvě v článku 6 smlouvy a to: 2 x 499 Kč za prodlení se splácením delším 30 dnů, pokud jde o splátku 2 a 3, dále smluvní pokuty 2 x 200 Kč za prodlení se splátkou více jak 15 dní, rovněž v případě 2 a 3. splátky a konečně smluvní pokutou 0,1 % v případě prodlení se zaplacením částek po zesplatnění úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná neplatila úvěr řádně a včas a do prodlení přes 65 dní podle smluvního ujednání se dostala se splátkou č. , hodnota, splatnou dne 1. 5. 2018 a proto byl celý úvěr zesplatněn ke dni 8. 7. 2018. Žalobkyně uvedla, že žalovaná částka vychází z celkově zaplacené částky podle přehledu v kartě klienta s tím, že součástí nesplacené jistiny jsou i nesplacené úroky dle článku 6.4 smlouvy. Současně žalobkyně uváděla, že přes zaslání upomínek přímo žalobkyní a předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně dluh nebyl uhrazen.2. Žalobkyně podáním ze dne 29. 1. 2024 vzala žalobu částečně zpět, a to z důvodu částečného plnění žalované v insolvenčním řízení, načež soud usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 31. 1. 2024 rozhodl tak, že řízení částečně zastavil.3. Žalovaná se nedostavila k projednání věci před soudem, a proto bylo podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodnuto o tom, že věc bude projednána v její nepřítomnosti. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.4. Žalobkyně před uzavřením smlouvy hodnotila úvěruschopnost žalované, přičemž z formuláře hodnocení klienta ze dne 23. 3. 2018 vyplývá, že vycházela z příjmu žalované 20 200 Kč, výdajů v podobě částky životního minima 3 410 Kč, nákladů na bydlení 1 000 Kč. Dále přihlížela k tomu, že žalovaná má rezervu ve výši 14 790 Kč. K uvedenému hodnocení byl dále doložen formulář potvrzující ověření bezdlužnosti z registru SOLUS. Z předsmluvního formuláře ze dne 23. 3. 2018, oznámení o schválení úvěru ze dne 27. 3. 2018, ale zejména smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 3. 2018 je zřejmé, že žalovaná akceptovala návrh žalobkyně na uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu § 2395 až § 2400 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), obsahující závazek poskytnou žalované úvěr ve výši 55 000 Kč proti povinnosti žalované vrátit částku ve výši 197 064 Kč s navýšením o smluvní úrok 158,10 % ročně s tím, že denní sazba činí 150,74 Kč. Sjednán byl splátkový kalendář za období od 1. 1. 2020 do 1. 10. 2021 v celkovém počtu 42 splátek splatných vždy k 1. dni v měsíci po 4 692 Kč. Pro případ prodlení vyplývá ze smlouvy ujednání o smluvních pokutách podle § 2048 až § 2052 o. z., a to ve výši 499 Kč za prodlení se splátkou delší 30 dní, smluvní pokutou 200 Kč za prodlení se splátkou přes 15 dní a smluvní pokutou 0,1 % denně (36,5 % ročně) při prodlení přes 10 dní se zaplacením zesplatněného úvěru. Z potvrzení , právnická osoba, zaslaného soudu dne 29. 7. 2019 a z dokladu o vyplacení úvěru z , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že žalobkyně na účet žalované č. , č. účtu, zaslala dne 26. 3. 2018 částku ve výši 55 000 Kč, splnila tím svoji smluvní povinnost. Z karty klienta je zřejmé, že žalovaná platila s prodlením splátku 1, a to celkem ve výši 4 500 Kč a dále pak již nic nehradila. Žalobkyně doložila, že žalovanou vyzývala k úhradě splátek a to dne 1. 6. 2018 a dne 2. 7. 2018. Žalobkyně dále doložila, že žalované dne 8. 7. 2018 oznámila, že došlo k zesplatnění úvěru, současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení 69 921 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 5. 6. 2019, zaslanou dle podacího archu dne 6. 6. 2019 poštou žalované.5. Z usnesení Krajského soudu v Plzni KSPL , spisová značka, -B-43 ze dne 24. 10. 2023 bylo zjištěno, že chválené oddlužení žalované se zrušuje a insolvenční řízení vedené ve věci žalované se zastavuje. Z usnesení č. j. , spisová značka, ze dne 31. 1. 2024 bylo zjištěno, že zdejší soud rozhodl tak, že řízení zčásti co do zaplacení 40 620,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení výši 9 % jdoucím ročně z částky 1 610,92 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, z částky 139,29 Kč od 31. 10. 2020 do zaplacení, z částky 2 060,36 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, z částky 3 449,12 Kč od 16. 3. 2022 do zaplacení, z částky 3 993,10 Kč od 14. 4. 2022 do zaplacení, z částky 9 381,21 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení, částky 2 869,71 Kč od 17. 6. 2022 do zaplacení, z částky 1 928,54 Kč od 13. 7. 2022 do zaplacení, z částky 2 230,44 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení, z částky 2 418,96 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, z částky 2 258,26 Kč od 6. 10. 2022 do zaplacení, z částky 2 027,32 Kč od 12. 11. 2022 do zaplacení, z částky 1 866,64 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, z částky 2 027,32 Kč od 13. 1. 2023 do zaplacení, z částky 2 359,14 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení a smluvního úroku z úvěru ve výši 98,66 %, jdoucím ročně z částky 7 110,63 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení, z částky 2 869,71 Kč 17. 6. 2022 do zaplacení, z částky 1 928,54 Kč 13. 7. 2022 do zaplacení, z částky 2 230,44 Kč 9. 8. 2022 do zaplacení, z částky 2 418,96 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, z částky 2 258,26 Kč od 6. 10. 2022 do zaplacení, z částky 2 027,32 Kč od 12. 11. 2022 do zaplacení, z částky 1 866,64 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, z částky 2 027,32 Kč od 13. 1. 2023 do zaplacení, z částky 2 359,14 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení, zastavil.6. Z veřejně dostupné databáze ČNB ARAD na jejích webových stránkách je zřejmé, že obvyklá úroková sazba k březnu 2018 činila u úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu se splatností jednoho až pěti let 9,33 % a obvyklá sazba RPSN k tomuto měsíci uváděná u úvěrů bank činila 10,64 %.7. Soud se nejprve zabýval tím, je-li sjednaná úvěrová smlouva z hlediska smluvních ujednání jako celku platným právním jednáním. V této souvislosti dospěl k závěru, že tomu tak není a to s při-hlédnutím k judikatuře Ústavního soudu ČR sp. zn. III. Ú 4084/2012 z 11. 12. 2014 a I. ÚS 199/2011 z 24. 1. 2012, podle nichž nelze přiznat ochranu soudní těm subjektům, jež evidentně poškozují zájmy svých klientů tím, že zasahují nejen do jejich právní sféry, ale i do sféry osobní a to v důsledku značně nevyvážených smluvních ujednání ohledně povinností, které jsou kladeny na dlužníka proti povinnostem kladeným na věřitele. V takovém případě je smlouvu nutno posoudit podle § 580 odst. 1 o.z. (z.č. 89/2013 Sb.) jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a účastníci se mohou vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o.z. a to tak, že si strany vzájemně vrátí to, co si z neplatné smlouvy plnily. Soud přihlížel rovněž k judikatuře NS ČR sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, s tím, že podle citovaných rozhodnutí je rozporným s dobrými mravy smluvní úrok sjednaný v rozsahu, který přesahuje až trojnásobek průměrné úrokové sazby, za níž poskytují úvěry v daném období v místě banky. Podle usnesení NS ČR sp. zn. , spisová značka, (R 52/2005 sbírky soudních rozhodnutí) je naplněním znaku , podezřelý výraz, činu lichvy, podle § 253 odst. 1 tr. zákoníku (dnes § 218 tr. zák.) spočívajícího v hrubém nepoměru mezi vzájemným plněním i situace, kdy je při poskytnutí půjčky či úvěru peněžního sjednán úrok v rozsahu přes 70 % ročně. Dále je třeba přihlížet i k rozhodnutí ÚS ČR sp. zn. IV.ÚS 487/2010 podle nějž výkonu práva, které je zneužitím práva nelze poskytnout soudní ochranu. Soud také zohledňoval, zdali nedošlo k nevyváženému postavení žalované v pozici spotřebitele proti žalobkyni v pozici podnikatele. Pokud jde o sjednané smluvní pokuty a jejich přípustnost, přihlížel soud k rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, .8. V posuzované věci má soud za to, že žalobkyně sjednala ve smlouvě o úvěru smluvní úrok, který je v rozporu se shora citovanou judikaturou, neboť představuje víc jak trojnásobek maximálně přípustného smluvního úroku, který v posuzovaném případě činil 158,1 % ročně, byť tato hranice je pouze rámcová. Nicméně obvyklý smluvní úrok, který by bylo možno považovat za přípustný je takový, který by kolem tuto hranici výrazně nepřekračoval. Sjednaná RPSN je v porovnání s obvyklou RPSN mnohokrát vyšší, když maximální přípustná výše by byla 31,92 %. Současně je třeba vědět, že výše smluvního úroku přesahuje i procentní