7 C 49/2024-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 44 425 Kč s příslušenstvím, z titulu neuhrazených nákladů spojených se správou domu a pozemků, příspěvků do fondu oprav a zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] (byt) vymezené v budově [adresa] postavené na pozemku p. č. st. 192 v katastrálním území a obci [obec]. Žalovaný je v prodlení se zaplacením celkové částky ve výši 44 425 Kč sestávající se z nezaplacených příspěvků v celkové výši 12 336 Kč, záloh na služby v celkové výši 14 378 Kč a nedoplatku z vyúčtování za rok 2022 ve výši 17 711 Kč.2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě, žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Z výpisu katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] (byt) vymezené v budově [adresa] postavené na pozemku p. č. st. 192 v katastrálním území a obci [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, -sever. Z evidenčního listu ke dni [datum] bylo zjištěno, že měsíční platby činily celkem 3 292 Kč. Z evidence předpisu a plateb a struktury a vyčíslení dluhu bylo zjištěno, že nedoplatek žalovaného za rok 2022 a 2023 činí 44 425 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dluhu.4. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od , datum, (dále jen„ o. z.“), vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Dle odst. 2, příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.5. Podle § 1181 o. z., vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.6. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalovanému, jakožto vlastníkovi předmětného bytu a členovi žalobce vznikla povinnost platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, včetně nedoplatků a příspěvky do fondu oprav. Tyto povinnosti vycházejí z ustanovení § 1180 a § 1181 o. z. Žalovaný tyto své povinnosti neplnil, dostal se tak do prodlení se splněním této své povinnosti. Soud proto uložil žalovanému zaplatit dlužné částky jako příspěvky do fondu oprav a zálohy na služby spojené s užíváním včetně nedoplatků, resp. nedoplatky z vyúčtování včetně zákonného úroku z prodlení, podle § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 394 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 778 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 425 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 600 Kč ve výši 2 016 Kč.8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.